etapa
DEVÁTÁ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Boží Dar - Český Jiřetín
Z Božího Daru do Českého Jiřetína hustými lesy a ještě hustší mlhou.
vzdálenost: 81,8 km
doba: 2 dny
převýšení ↑ 1524 m
↓ 1943 m
nejvyšší bod: Klínovec 1242 m
Plánování výletu
Do Božího Daru jezdí přímý autobus z Prahy, cesta trvá kolem tří hodin. Případně s přestupem přes Karlovy Vary.
Z Českého Jiřetína jezdí autobusy do Litvínova, odkud jedou buď přímé spoje na Prahu, nebo s přestupem v Mostě.
Boží Dar, Vejprty, Kalek, Hora Svaté Kateřiny, Český Jiřetín
V obcích a na čerpacích stanicích pohraniční sítě F1 (Vejprty, Hora Sv. Šebestiána a Mníšek)
Kromě obcí a čerpacích stanic je v lese řada potůčků, ale kvalita vody je různá. Spousta vodních toků v mapě je spíš bažina, takže raději nespoléhat na jednu možnost.
Trasa
km 0
Boží Dar
Původně hornické město, známe těžbou stříbra a cínu, dnes významné zimní i letní rekreační středisko a to zejména díky blízkému Klínovci. Kolem města byla zřízena Ježíškova naučná stezka a před vánoci tu každým rokem funguje speciální Ježíškova pošta.
K názvu se váže pověst, podle které je jméno města odvozeno z výroku kurfiřta Jana Fridricha, který odmítl horníky darovanou stoličku z ryzího stříbra se slovy: „Tento vzácný kov je váš chléb, je to Boží dar.“ Jméno však nejspíše město přejalo od některého ze zdejších starších dolů.
Autobusová zastávka je přímo v centru města u kostela. Vyrážíme po červené turistické značce vzhůru sjezdovkou, kolem Boží vyhlídky a na vrchol Klínovce.
km 0,8
Boží vyhlídka
Rozhledna připomínající krabičku od sirek stojí na jedné z božídarských sjezdovek od roku 2019. Vyhlídková plošina je ve výšce 5 metrů, celková výška dosahuje 8 metrů.
km 3,9
Klínovec - 1242 m
Nejvyšší vrchol Krušných hor, nejvyšší bod Karlovarského a Ústeckého kraje a teké čtvrtá nejprominentnější hora Česka.
Na vrcholovu se nachází v současnosti uzavřený hotel s 24 metrů vysokou rozhlednou a telekomunikační betonová věž vysoká 80 metrů. Rozhledna i hotel jsou nejstaršími a nejvýše položenými budovami v Krušných horách. Skiareál Klínovec je největší lyžařský areál v Krušných horách, s nástupními místy v Jáchymově, Božím Daru i protější Loučné.
Z vrcholu je výhled na německý Fichtelberg. Pokračujeme po červené do Loučné a dál po zelené přes Háj směr Kovářská a Vejprty.
km 11,6
Bývalá vápenka
Vápenka v Háji u Loučné pod Klínovcem je zřícenina závodu na výrobu vápna z poloviny 19. století. Zpracovávala vápnitý dolomit těžený ve dvou nevelkých lomech poblíž. Provoz byl ukončen v roce 1924. Od roku 1963 je vápenka chráněna jako kulturní památka. V roce 2020 byla dokončena částečná rekonstrukce a jsou možné prohlídky.
km 22,8
Vejprty
Vejprty je hraniční město, jež s protější německou obcí Bärenstein prakticky tvoří jeden celek rozdělený pouze hraničním potokem Polava. Funguje zde silniční i železniční hraniční přechod.
Pokračujeme po silnici směrem na vodní nádrž Přísečnice.
km 31,0
Vodní nádrž Přísečnice
Přehradní nádrž v nadmořské výšce 732 metrů o ploše 362 hektarů. Průměrná hloubka je okolo 50 metrů. Nejvyšší hloubka je 57,6 metrů. Nádrž slouží k zásobování měst a obcí okresů Chomutov, Most a Louny pitnou vodou. Je součástí vodohospodářské soustavy v oblasti severočeské hnědouhelné pánve. Přehradu napájí Přísečnický potok a přívodní štolou vedený potok Černá voda.
Pokračujeme dál po modré značce a cyklostezce lesem na bývalou Jilmovou a Pohraniční, kde se kříží silnice z Hory Sv. Šebestiána a je zde i čerpací stanice.
km 49,6
Kalek
Původně rovněž hornická obec, kde kdysi bývala i železárna. Později se zde vyrý´ábělo smaltované nádobí a dřevěné výrobky. K úpadku došlo až po druhé světové válce.
Na návrší nad obcí stojí kostel Sv. Václava, rekonstruovaný v roce 1996. Nedaleko pod lesem stojí Zámeček Kalek, malý zámeček obdélníkového půdorysu postavený Janem Adamem z Auersperku v letech 1765-66. Důvodem byla návštěva císaře Josefa II. Během let byly odstraněny architektonické detaily, v druhé polovině 20. století byl objekt značně upraven. Dnes zde sídlí hotel.
Pokračujeme cyklostezkou a naučnou stezkou Gabrielky do Hory Svaté Kateřiny
km 61,6
Hora Svaté Kateřiny
Pohraniční, původně hutní osada. Je zde malá sjezdovka a známá Mikulášská štola. Největší a nejznámější štola Krušných hor ve středověku sloužila k těžbě stříbra a mědi. Dnes zatopené chodby sahají do hloubky až 157 m. Za války štola sloužila jako protiletecký kryt. V současné době je opraveno a zpřístupněno 420 m štoly.
Na Růžovém vrchu nad obcí stojí kamenná rozhledna Hláska z roku 1902. Je vysoká 21 metrů a vyhlídková plošina je ve výšce 16 m.
Scházíme na silnici a po červené značce z Nové Vsi pokračujeme na Mníšek, kde je další čerpací stanice.
km 78,6
Bradáčov - Zámek Lichtenwald
Lesními cyklostezkami a silnicemi a 1,5 dlouhou zámeckou alejí přicházíme na vrch Bradáčov (876 m), kde stojí původně lovecký zámeček Lichtenwald. Areál byl zbudován pro kněžnu Marii Annu, manželku Emanuela Filiberta z Valdštejna v letech 1761-1767, patří mezi památkově chráněné celky. Kolem oválného nádvoří se nachází barokní zámečeka hospodářské budovy. V současnosti je veřejnosti nepřístupný.
Lesními cestami a po sjezdovce scházíme do Českého Jiřetína.
km 81,8
Český Jiřetín
Český Jiřetín je horská příhraniční obec nedaleko vodní nádrže Fláje. Vznikl původně jako dřevorubecká osada.
Je zde hraniční přechod a lyžařský areál s několika sjezdovkami, vede tudy Krušnohorská lyžařská magistrála.
