etapa
DESÁTÁ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Český Jiřetín - Mikulášovice
Babím létem na sever Krušných hor, pískovcovými skalními městy Děčínska a přes Labe do kouzelného Českého Švýcarska.
vzdálenost: 135,8 km
doba: 4 dny
převýšení ↑ 3034 m
↓ 3261 m
nejvyšší bod: Na Skále 878 m
Plánování výletu
Do Českého Jiřetína jezdí autobusy z Litvínova, kam jedou buď přímé spoje na Prahu, nebo s přestupem v Mostě.
V Mikulášovicích jsou celkem tři nádraží. Nejlepší je dojít na Dolní nádraží, které je nejdál. Odsud jedou vlaky před německé Bad Schandau a podél Labe do Děčína. Z Horního nádraží pak jedou vlaky, případně ze středu Mikulášovic i autobusy směrem do Vnitrozemí na Rumburk nebo Krásnou Lípu.
Český Jiřetín, Moldava, Cínovec, Krupka, Tisá, případně Děčín, Hřensko a omezeně Mikulášovice.
Turistické chaty na Vitišce, Bouřňáku, V Tisé a Ostrově a na Mezní louce.
Na území Českého Švýcarska je jediným povoleným kempem Mezní louka.
V obcích a na čerpacích stanicích poblíž hraničních přechodů.
Restaurace v turistických chatách.
Na území Českého Švýcarska pouze restaurace v Hřensku (potraviny ne) a na Mezní louce, jinak ne.
Kromě obcí a čerpacích stanic je v lese řada potůčků, ale kvalita vody je různá. V Krušných horách je lepší mít zásobu. V pískovcových skalách voda prakticky není.
Pěkná je studánka U Rampy nad Dolním Žlebem.
Trasa
km 0
Český Jiřetín
Český Jiřetín je horská příhraniční obec nedaleko vodní nádrže Fláje. Vznikl původně jako dřevorubecká osada. Je zde hraniční přechod a lyžařský areál s několika sjezdovkami, vede tudy Krušnohorská lyžařská magistrála.
Vyrážíme po zelené podél Flájského kanálu k přehradě.
km 5,9
Přehrada Fláje
Flájský plavební kanál je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách, jež pochází už ze 17. Století. Kanál sloužil téměř 250 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny. Dnes kolem něj vede naučná stezka dlouhá 23 km.
Přehrada Fláje je pak vodní nádrž s unikátní pilířovou hrází, jež slouží jako zdroj elektrické energie i pitné vody. Postavená byla v roce 1963 a dnes je i oblíbeným turistickým cílem.
Pokračujeme podél přehrady a po červené k bývalému kostelu Fláje
km 8,5
Bývalý kostel Fláje
Na břehu dnešní přehrady stála kdysi obec Fláje, o níž se píše už ve čtrnáctém století. Zanikla kvůli stavbě přehrady. Nejvýznamnější stavba, kostel Sv. Jana Křtitele byl přenesen do Českého Jiřetína. Na místě stojí jen zrekonstruovaná základová zídka a kříž. Přímo na břehu přehrady stojí socha Sv. Jana Nepomuckého.
Pokračujeme po cyklostezce a neznačené polní cestě do Moldavy.
km 15,7
Moldava
Moldava je obec, táhnoucí se podél údolí pramene řeky Muldy. Leží zde hraniční přechod do německa a konečná stanice Krušnohorské železniční dráhy. K nádraží je to z dolní části obce asi dva kilometry po silnici do kopce.
Pokračujeme po žluté přes Klínovčík a dál po červené na Nové město a na Bouřňák.
km 23,3
Bouřňák - 869 m
Bouřňák je známé středisko pro milovníky zimních sportů. Z Mikulova vedou lyžařské vleky a sjezdovky, z Nového města hlavně běžkařské tratě. Na vrcholu stojí horský hotel - Chata Karla Líma, jež se zasloužil o její stavbu (otevřena byla 1930). Karel Lím dal také kopci český název Bouřňák (dříve se mu říkalo Sturmer)
Scházíme sjezdovkou dolů do Mikulova.
km 24,7
Mikulov
Mikulov vznikl v patnáctém století, původně jako hornické město, původně spojené hlavně s těžbou stříbra. Koncem 19. století se u Mikulova krátce těžilo i černé uhlí. Malá ložiska byla objevena ve štole Lehnschafter a při stavbě železnice nad mikulovským tunelem, kde se dochovala krátká štola, kterou se zde uhlí těžilo.
Nádraží v Mikulově se nachází poměrně vysoko nad obcí v lese.
V horní části města je prohlídková štola Lehnschafter. Vchod do štoly je na jižním úpatí vrchu Pramenáče. Štola je jedním z nejrozsáhlejších a nejstarších důlních děl, která vznikla v Mikulovském rudním revíru za účelem těžby stříbra a dalších rud. Pro prohlídky bývá v sezóně otevřeno os středy do pátku 10-18, poslední prohlídka začíná v 16 hodin. Doporučuje se objednat předem.
Trasou Mikulovského okruhu stoupáme na Vitišku. Před Vitišku lze i odbočit k viaduktu Krušnohorské dráhy.
Moldavská horská dráha
Železniční trať z Mostu do Moldavy je známá též jako Teplický Semmering. Do roku 1945 pokračovala až do saského Freibergu, dnes končí na hranicích na Moldavě. Jednokolejná trať je dlouhá 26,6 km. Před první světovou válkou sloužila trať hlavně k dopravě uhlí, později i průmyslových výrobků a turistů. Po druhé světové válce začal význam českého úseku do Moldavy upadat. V roce 1952 byla využita k přepravě materiálu pro stavbu vodního díla Fláje.
Úsek Louka u Litvínova – Moldava je od roku 1998 evidován jako kulturní památka. V současnosti se řeší obnova vlakového spojení do Německa.
km 26,4
Vitiška - horská chata
Chata na úbočí Pramenáče (909 m) je oblíbeným východiskem zimních túr na běžkách. Leží na trase Krušnohorské magistrály a vedou odsud cesty na Cínovec, Dlouhou Louku, Moldavu, Fláje nebo do německého Rehefeldu a Altenbergu. Dá se tu sehnat občerstvení i ubytování.
Pokračujeme cyklostezkou směr Cínovec.
km 32,3
Cínovec
Cínovec, německy Zinnwald, je původně horská osada a hraniční přechod do Německa. V době vzniku osady sem pronikali horníci z nedaleké Krupky a hledali ložiska cínu.
Dnešní cínovec je původní Zadní Cínovec. Několik kilometrů vzdálený Přední Cínovec byl po válce a po vysídlení Němců zničený.
Pokračujeme po červené a modré do Krupky
km 41,4
Prohlídková štola Starý Martin
Štola Starý Martin byla jedním z nejvýznamnějších důlních děl celého regionu a dnes patří na seznam UNESCO v rámci Hornické kulturní krajiny Krupka. Byla zde nalezena nejdelší cínová rudní žíla České republiky i střední Evropy - žíla Lukáš.
Od roku 2000 je štola přístupná veřejnosti v rámci komentovaných prohlídek, kde se dozvíme o historii vývoje důlní těžby, uvidíme úseky žíly Lukáš, krápníkovou výzdobu, výstavu minerálů a hornin, sbírku historických předmětů a také Pramen štěstí.
Prohlídka trvá necelou hodinu a stojí 130 Kč. Venku nalezneme skanzen důlní techniky.
Po naučné stezce ke hradu Krupka a pak dolů do centra.
km 43,3
Zřícenina hradu Krupka
Původně gotický hrad pocházel z první poloviny 14. století, kdy došlo k obrovskému rozmachu města v souvislosti s rozvojem důlní činnosti. Od poloviny 17. století, kdy se na hradu vystřídalo několik majitelů a armád, hrad začal pomalu chátrat.
Z hradeb jsou krásné vyhlídky na město, nedaleko je restaurace.
km 45,0
Krupka
Vznik města souvisí s hornickou činností, hlavně s těžbou cínu. Název města je odvozen od staročeského slova krupý, tedy velký, rozlehlý. Nesprávně bývá uváděno, že souvisí s krupkami cínu, který se zde těžil
Centrum Krupky je v části zvané Bohosudov, kde se také nachází Poutní bazilika Panny Marie Sedmibolestné z přelomu 17. a 18. století.
Nad městem je křížová cesta a nedaleko dolní stanice lanové dráhy Bohosudov - Komáří Hůrka, jež je se svými 2348 metry nejdelší lanovou ve východní Evropě bez mezistanice.Bočně orientovanou dvousedačkou, připomínající spíš pouťovou atrakci překonáme výškový rozdíl téměř půl kiometru.
Centrum opouštíme Vodní ulicí ke křížové cestě a tou ke spodní stanici lanovky na Komáří Hůrku (alternativně se dá i použít), pak po modré na hrad Kyšperk.
km 48,6
Zřícenina hradu Kyšperk
Hrad pocházel ze čtrnáctého století a zanikl po požáru v polovině 16. Století. Zachovaly se zbytky hradeb, část obytné věže na předhradí a podzemní sklepení.
Od hradu stoupáme po modré na hřeben a dál cyklostezkami a červenou značkou směrem na Habartice, Adolfov, Krásný Les a Petrovice.
km 66,3
Petrovice
Obec leží na hranici CHKO Labské Pískovce, vyhlášené v roce 1972, jež v současnosti spadá pod správu Národního parku České Švýcarsko. V Petrovicích se dají doplnit zásoby
Zajímavostí je Kostel Sv. Mikuláše z konce 18. stol. V roce 1988 se propadla střecha kostela v důsledku neodborného stavebního zásahu. Nová, částečně prosklená střechy byla vybudována v roce 2015.
Pokračujeme neznačenou cestou loukami a poté po červené do Rájce.
km 71,1
Rájec
Osada nedaleko státní hranice a přírodní rezervace Rájecká rašeliniště. Pokračujeme po silnici do Tisé a do skalního města.
km 74,6
Tisá
Obec Tisá je známá především díky pískovcovému skalnímu městu, vyhledávanému turisty i horolezci.
Pokračujeme po zelené do Ostrova. Skalní město Tiské stěny (613 m n. m.) leží v západním výběžku CHKO Labské pískovce. Prochází tudy naučná stezka a skalní útvary často mají svá pojmenování, jež vyžadují značnou fantazii návštěvníka.
Na východní straně skalního města se nachází Turistická chata Tisá.
Pokračujeme kolem chaty a po zelené přes další skalní útvary do Ostrova.
km 77,7
Ostrov
Osada Ostrov byla založena v 15. století jako jeden z mnoha hamrů, zpracovávajících železnou rudu, v údolí říčky Bělé. Když byla ložiska v okolí Děčínského Sněžníku vytěžena, proměnil se ve sklárnu. Později se vzhledem ke svému okolí stal spíše turistickou destinací.
Po červené stoupáme na Děčínský Sněžník.
km 82,7
Děčínský Sněžník - 723 m
Děčínský sněžník je pískovcová stolová hora a čtvrtý nejvyšší vrchol okresu Děčín.
Na vrcholu stojí 33 m vysoká kamenná rozhledna z roku 1864, jež patří mezi nejstarších na území ČR. Původně šlo o velkoryse pojatou trigonometrickou věž 1. Řádu, později se samozřejmě stala turistickým cílem. U paty veže je kiosek s občerstvením.
Pokračujeme po zelené po hraně skalní stěny s výhledy, dál směrem na Maxičky a po neznačené lesní cestě do Dolního Žlebu.
km 93,1
Studánka U Rampy
Pěkná studánka nad Dolním Žlebem, v dobrém stavu (2021).
km 94,9
Dolní Žleb - Přívoz
Dolní Žleb je nejseverněji položeným sídlem ČR na levém břehu Labe, v místě 250 metrů hlubokého kaňonu v pískovcových skalách, jež je nejhlubší svého druh uv Evropě. Jezdí sem vlak z Děčína, jež pak pokračuje do Německa.
S druhým břehem je spojen přívozem, který běžně vozí i auta, protože nejbližší most přes Labe je v Děčíně a pak až německém Bad Schandau.
Provoz je lepší ověřit (+420 775 866 527)
Na druhé straně Labe pokračujeme po proudu do Hřenska po zelené turistické a po silnici.
km 99,5
Hřensko
Obec Hřensko na pravém břehu labe je hlavním turistickým vstupem do Národního Parku České Švýcarsko. Zástavba se táhne podél údolí říčky Kamenice. Najdeme zde turistické informační centrum a spoustu restaurací a prodejen suvenýrů. S nákupem “obyčejných” potravin je to horší. Mazi hlavní atrakce patří vyjížďka lodičkou v soutěskách Kamenice a Pravčická brána.
Pokračujeme po červené údolím Kamenice a směrem na Pravčickou bránu.
km 104,1
Jeskyně Českých bratří
Skalní puklina zvaná jeskyně Českých bratří je dlouhá 30 metrů. V době pobělohorské bývala nejspíš jeskyně útočištěm českých exulantů. Nachází se zde vyrytý letopočet 1627.
Odbočka z hlavní trasy kousek pod Pravčickou branou pár set metrů doprava.
km 104,6
Pravčická brána
Nejznámější atrakce Českého Švýcarska a největší přírozený skalní bránu v Evropě. Rozpětí oblouku je 26,5 m a výška otvoru 16 m.
Navštěvovaná byla už od konce osmnáctého století, ale od roku 1982 je kvůli erozi zakázaný vstup na skalní oblouk. Do areálu brána a na vyhlídky je zpoplatněný vstup s otevírací dobou podle sezóny.
V roce 1881 byl pod skalou vybudován výletní zámeček Sokolí hnízdo s restaurací, jež nahradila původní malý domek s občerstvením.
Pokračujeme dál po červené
km 109,6
Mezní Louka
Mezní Louka je rekreační osada a křižovatka turistických cest Českého Švýcarska. Prochází tudy silnice a staví zde autobus hromadné dopravy. Najdeme tu restauraci a kemp, jež je jedinou možností přenocování na území národního parku.
Pokračujeme dále po červené a pak zelené do Hlubokého dolu.
km 114,7
Zadní Jetřichovice
Zaniklá osada na hraniční říčce Křinici v místě dnešního turistického přechodu do Německa. Bývalá osada, zmiňovaná už od 12. století, ležela na staré obchodní cestě nazývané jako České silnice. Po druhé světové válce byla ves zničena, zůstaly z ní jen zarostlé sutiny a vzrostlé kaštany. Opuštěna byla definitivně v roce 1956. V těsné blízkosti se točila pohádka Pyšná princezna.
Hraniční řeku lze přejít po turistickém mostku, nedaleko něj stojí dřevěný přístřešek s informačními tabulemi. Vzhledem k neprůchodnosti některých částí národního parku je třeba přejít přes řeku na německou stranu.
km 121,0
Zadní Doubice - Hraniční Most
Zadní Doubice je zaniklá osada, která se nacházela v těsné blízkosti česko-německé státní hranice a po roce 1945 byla osada vysídlena a zanikla. V roce 1950 byly prázdné domy zbořeny, ale jejich zarostlé pozůstatky jsou v místě dodnes patrné.
Turistický přechod po mostě do Německa a dřevěný přístřešek.
Krátká odbočka k památníku 8 vězňům zavražděných v tomto místě stráží SS při pochodu smrti z tábora Schwarzheide přes Sebnitz na Krásnou Lípu.
Pokračujeme širokou cestou podél říčky Křinice, proti proudu k dalšímu mostu.
km 122,0
Zadní Doubice - Brtnický most
Přejdeme most a za ním doleva pěšinou ke žluté značce a tou podél hranice krásným údolím Bílého potoka.
km 125,6
Rozcestí Kostelní stezka
Dál po modré přes Tanečníci až do Mikulášovic.
km 132,3
Tanečnice - 598 m
Nejseverněji položená rozhledna ČR zde stojí už od roku 1905, kdy nahradila předchozí dřevěnou věž.
Ta dnešní je zděná, 26 metrů vysoká a patří mezi takzvané Bismarckovy věže. Z vyhlídkové plošiny můžete spatřit Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří nebo Labské pískovce.
Vstup na rozhlednu stojí 25 korun. Turistická chata u rozhledny je otevřená podle počasí
km 135,8
Mikulášovice Dolní Nádraží
Město Mikulášovice (německy Nixdorf) leží v západní části Šluknovského výběžku a táhne se podél Mikulášovického potoka v délce téměř sedmi kilometrů.
Jsou zde celkem tři nádraží - Horní, Dolní, Střed a z každého jednou jiné vlaky. Jen rychlejší je vlak z Dolního nádraží přes Německé Bad Schandau do Děčína. Z Horního nádraži jedou vlaky východním směrem přes ČR.