etapa
DVACÁTÁ PÁTÁ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Benešov nad Černou - Nejjižnější bod ČR
Novohradskými horami a hustými lesy jižních Čech až na místo, kde to všechno před třemi a půl lety začalo. Nejjižnější bod Česka byl výchozím bodem pěší trasy kolem českých hranic, dlouhé dva a půl tisíce kilometrů.
vzdálenost: 89,8 km
doba: 2 dny
převýšení ↑ 1692 m
↓ 1792 m
nejvyšší bod: Kamenec 1072 m
Plánování výletu
Do Černého Údolí jezdí autobusy přes B, Kaplici a České Budějovice.
Z Nejjižnějšího bodu je nejkratší dojít do Vyššího Brodu, odkud jezdí vlaky. Další možností je vlak z Horního Dvořiště. Nejblíže Dolnímu Dvořišti je vlaková zastávka Rybník. Z většiny Novohradských Hor je doprava dost komplokovaná.
Ubytování je v Novohradských horách omezené. Dále pak možnosti v Dolním a Horním Dvořišti, případně na závěr ve Vyšším Brodě.
V Novohradských horách není moc možností nákupu ani občerstvení. Od Dolního Dvořiště dál je možností více. Občerstvení u Tvrze v Tiché záleží na sezóně.
V Novohradských horách jsou v lesích studánky, ale v závislosti na sezóně mohou některé být vyschlé. U Svatého Kamene je pramen v Kapli.
Od Dolního Dvořiště dál je lepší doplnit vodu v obcích nebo na čerpacích stanicích.
Trasa
km 0
Benešov nad Černou
Možná doprava z Českých Budějovic přes Kaplice
Historické jádro obce, která byla před polovinou 20. století městem, je od roku 1995 městskou památkovou zónou.
Po zelené k Huťskému rybníku
km 6,3
Černé údolí
Původně vorařská osada je součástí Benešova nad Černou.
Žofínský prales je nejstarší rezervace na území České republiky se nachází ve vrcholových partiích Novohradských hor. Tato oblast je unikátní v zachování původního pralesovitého lesního porostu, který byl ponechán samovolnému vývoji.
Nedaleko se nachází Hotel u Pralesa v jednom z mála zrekonstruovaných objektu pohraniční stráže.
km 12
Huťský rybník
Rybník byl založen v roce 1784 na Huťském potoce. Sloužil jako splavovací nádrž pro plavení dřeva z novohradských lesů. V současné době postupně zarůstá mokřadní vegetací. V okolí se nachází několik bývalých hutí.
Cyklostezkou, částečně podél Lužnice do Pohoří na Šumavě
km 21,1
Pohoří na Šumavě
Kostel z roku 1779, který po odsunu a vyprázdnění vesnice chátral až do roku 1999, kdy spadla věž kostela a zbortila střechu celé chrámové lodi. Zůstal nicméně stát tzv. presbytář, v kterém se pořádají kulturní akce směřující k postupnému oživení kostela a celého Pohoří.
Po zelené na vrchol Kamenec
km 24,5
Kamenec - 1072 m n. m.
Nejvyšší vrchol české části Novohradských hor. Na vrcholu se nacházejí žulové skalky.
Kromě zříceniny hrádku stojí pod vrcholem i ruiny bývalého hostince, jež zanikl kvůli železné oponě.
Lesními cestami a cyklostezkou na bývalé Dolní Přibrání
km 34,9
Dolní Příbraní
Zanikla vesnice u Pohorské vsi nedaleko Rakouské hranice. Pokračujeme po zelené na Cetviny
km 40,8
U Cetvin
Křížová cesta v Cetvinách stoupá od kostela Narození Panny Marie až ke kapli Panny Marie Lurdské. Křížová cesta byla vybudována v roce 1883 a tvoří ji 14 kamenných zastavení.
U kaple vyvěrá údajně zázračná voda, která uzdravuje. 10/2023 je studánka bez vody.
Po žluté křížovou cestou ke kamennému mostu u hranice
km 42,4
Kamenný most
Zrekonstruovaný kamenný most přes řeku Malši na hraničním přechodu Cetviny – Mairspindt. Původní most byl postaven v polovině 13. století za vlády Přemysla Otakara II.
Zpátky stejnou cestou nebo po zelené podél řeky na Cetviny.
km 44,1
Cetviny
Jedna z téměř vylidněných obci nedaleko hraničníhk přechodu.
Gotický kostel pocházející zhruba ze 2. třetiny 14. století byl v době komunismu využíván k porážce vepřů a jako skladiště. Objekt byl ponechán svému osudu, veškeré původní zařízení bylo odstraněno neznámo kam.
V blízkosti hraničního přechodu se nachází bývalá celnice Zollmuseum Hammern.
Po silnici a cyklostezce na Tichou
km 47,9
Tichá
Tvrz je poprvé zmiňována roku 1360. V roce 1387 přešla do vlastnictví Rožmberků. V roce 1789 byla tvrz přestavěna na pivovar. Do dnešní doby se zachovala pouze 12 m vysoká obranná věž čtvercového půdorysu.
Uvnitř je možné vidět funkční středověká kachlová kamna a dobový nábytek. Z věže je výhled na Šumavu a nejvyšší vrchol Novohradských hor Kamenec. U věže je stánek s občerstvením.
Po červené směr Dolní Dvořiště
km 50,9
U Sv. Kamene
Vesnice je především poutním místem. Kromě pár domů jsou tu dnes bývalé kasárna pohraniční stráže.
Podle legendy se tu na balvanů zjevila panna Marie a balvan později praskl. Nad ním byla vystavěna kaple.
Barokní poutní chrám je zasvěcený Panně Marii Sněžné. K poutnímu místu dříve náležel i klášter. V 50. letech se však místo stalo součástí hraničního prostoru, celý objekt chátral, klášter byl zrušen a později zcela odstraněn. Kostel sloužil k ustájení ovcí, jeho věž pak jako strážní hláska Pohraniční stráže.
Kostel byl po roce 1989 obnoven a dnes se zde konají mše.
km 54,6
Dolní Dvořiště
Obec je známá hlavně jedním z nejdůležitějších silničních hraničních přechodů mezi ČR a Rakouskem Dolní Dvořiště – Wullowitz. Nachází se na rozhraní mezi Šumavou a Novohradskými horami.
Náměstí dominuje gotický farní kostel svatého Jiljí postavený v letech 1400–1507.
Kousek po hlavní silnici a dál po zelené naučné trase Rybniční okruh k náspu bývalé koněspřežky
km 59,2
Násep bývalé koněspřežky
V pohraničních lesích se nachází mohutný násep a polovina zrekonstruovaného mostního pilíře bývalé koněspřežné dráhy České Budějovice - Linec - Gmunden.
Šlo o první veřejnou koněspřežnou železnici v Rakousku-Uhersku a nejspíš druhou na evropském kontinentu. Uvádění do provozu začalo v roce 1827. Sloužila především nákladní dopravě soli z hornorakouské Solné komory do Čech. V roce 1971 byl český úsek této bývalé koněspřežní železnice prohlášen za národní kulturní památku.
Po modré směr Český Heršlák.
km 63,7
Český Heršlák
Část Horního Dvořiště, kde se nachází železniční stanice. Po žluté do Horního Dvořiště
km 65,6
Horní Dvořiště
Obec Horní Dvořiště (něm. Oberhaid) je městečko ležící na staré obchodní cestě do Rakouska a nejjižnější obec České republiky. Nachází se na okraji chráněného přírodního parku Vyšebrodsko 653 m nad mořem. Český Heršlák (německy Böhmisch Hörschlag) je část Horního Dvořiště (za nedalekou státní hranicí se nachází Hörschlag – Německý Heršlák). Stávala zde i středověká tvrz.
Železniční stanice Horní Dvořiště byla důležitým hraničním přechodem a v Českém Heršláku se usadily celní, policejní i vojenské orgány. Dnes se zde pohybují hlavně zaměstnanci železnice, celní správy a policie. Část budov je nevyužitých.
Po modré na Radvanov odbočku a přes bývalou osadu Radvanov po žluté k nejjižnějšímu bodu ČR
km 76
Nejjižnější bod republiky
Žulový kámen s pamětní deskou značí nejjižnější bod ČR
Zde končí okruh Stezka Kolem Česka
Je možné se vrátit do Horního Dvořiště na vlak, nebo dojít do Vyššího Brodu
Pokračování do vyššího Brodu - zpět na Radvanov a po modré na Studánky
km 81,8
Studánky
Osada na hlavní silnici nedaleko hraničního přechodu Studánky – Weigetschlag mezi Českem a Rakouskem. Nachází se ve Vyšebrodském průsmyku asi tři kilometry jižně od Vyššího Brodu, pod který patří
km 89,8
Vyšší Brod
Vyšší Brod je nejjižnější město v ČR, leží na řece Vltavě na nejvýchodnější výspě Šumavy.
Nachází se zde cisterciácký vyšebrodský klášter a historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Díky Lipnu tu začíná prakticky neustále splavný úsek toku Vltavy, který je nejnavštěvovanější vodáckou trasou v České republice.
