etapa_17_Jeseniky_prehled.png

etapa

SEDMNÁCTÁ

STEZKA KOLEM ČESKA 

je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.

Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.

obrys CR_stezka_02.png

Králíky - Krnov

Přes hory a hřebeny podzimních Jeseníků, Rychlebských a Zlatých Hor, kamenitými stezkami po hraniční čáře i dlouhými asfaltkami až do nížiny Opavice a do Krnova.

etapa_17_Kraliky-Krnov_mapa.jpg

MAPA TRASY

vzdálenost:         209,5 km   

doba:                   6 dní

převýšení            ↑ 4051 m 

                            ↓ 4286 m

nejvyšší bod:      Králícký Sněžník

                            1423 m

BLOG - zápisky z cesty

Plánování výletu

icon_doprava.png
icon_nocleh.png
icon_nakup.png
icon_voda.png

Do Králíků jezdí vlaky přes Ústí nad Orlicí. Z Krnova jezdí vlaky přes Opavu a Ostravu. 

Hřeben Jeseníků a Rychlebských hor je pro hromadnou dopravu obtížně dostupný, autobusy jezdí z Bílé Vody. Další možnosti jsou Javorník, Vidnava, Zlaté Hory. Vlaky jezdí z Mikulovic a Jindřichova, v sezóně je dostupná Osoblažská úzkokolejka. Údolím Opavice před Krnovem vede železniční trať s několika zastávkami po cestě. 

Na Hřebenech Jeseníků jsou jediným zázemím turistické přístřešky, případně chata na Paprsku. Ani v obcích v nížinách není turistické ubytování samozřejmostí. 

Přespat se dá v Králíkách, Bílé Vodě, Javorníku, Vidnavě, Mikulovicích, Zlatých Horách, Slezských Rudolticích a Krnově

icon_jidlo.png

Ve městech a obcích na trase jsou aspoň malé potraviny, často ale s omezenou otevírací dobou. 

Na přechod hřebene Jeseníků a Rychlebských hor je lepší se plně vybavit předem. Občerstvení se dá sehnat na chatě na Paprsku. 

Horské hřebeny mají poměrně dost čistých a upravených studánek, které nejdeme většinou pod hřebenovou trasou. V místech, kde trasa vede přímo po hraniční čáře voda obvykle není, ale doplnění se dá dobře plánovat. 

V rovinaté části je lepší vodu doplnit v obcích. 

Trasa

 

km 00,0

Králíky

Králíky jsou původně hornické městečko. Jezdí sem vlaky z Ústí nad Orlicí. Kromě známého střediska Dolní Morava najdeme v okolí vojenské muzeum, dělostřeleckou tvrz a poutní místo Hora Matky Boží východně od města. Vyrazíme po červené směr Klepáč a Králický Sněžník s odbočkou k dělostřelecké tvrzi Hůrka

km 1,8
Dělostřelecká tvrz Hůrka

Jeden z opěrných bodů budovaného československého opevnění státní hranice. Němci začali upravovat podzemní prostory pro výrobu letadel a po válce zde byl sklad munice. Pro veřejnost byla zpřístupněna v roce 2008.
Po naučné stezce k vojenskému muzeu

km 4,4
Prostřední Lipka - vojenské muzeum

Cestou procházíme kolem několika pevností na kopci Výšina. Ve zrekonstruované hale muzea i kolem ní je vystavena hlavně vojenská technika.
Dále po červené směr Králický Sněžník

km 13,9
Klepáč / Trójmorski Wierch - 1143 m

Hora je součástí Malosněžnického hřbetu a je unikátní tím, že její svahy náleží do tří úmoří (tomu odpovídá polský název). Vody ze západních svahů odtékají do Kladské Nisy, která zde pramení a teče do Baltského moře. Vody z jižních svahů odvádí Lipkovský potok, který se vlévá do Tiché Orlice a patří k úmoří Severního moře. Vody z východních svahů odtékají do řeky Moravy a do Černého moře.
Rozhledna stojí na hraničním vrcholu od roku 2010. 22 metrů vysoká dřevěná konstrukce je v současnosti nepřístupná (10/2022 - rekonstrukce).

km 18,4
Malý Sněžník - 1326 m

Po známém vrcholu s kontroverzní rozhlednou je druhou nejvyšší horou pohoří Králický Sněžník. Malý Sněžník je součástí dlouhého hřebene.

 

km 21,4
Králický Sněžník - 1423 m

Stará rozhledna z 19. století stávala na polské straně a byla zbořena v 70. letech 20. století. V roce 2022 byla dokončena nová 33 metrů vysoká ocelová konstrukce. Ve spodní třetině je opláštěna kamenem, horní část je prosklená. Už ve fázi projektu vyvolala mnoho protestů a to nejen ochránců přírody.
Tři sta metrů pod vrcholem Králického Sněžníku pramení řeka Morava. Na místě je kamenná studánka.
Symbolem "Kraličáku" je socha slůněte. V roce 1932 ji zde nechal postavit jako svůj symbol německý umělecký spolek Jescher.
Sestup po zelené přímo po hranici na Kladské Sedlo. Prudký začátek sestupu se dá prodloužit po mírnější červené.

km 25,2
Hraniční hora - sedlo

Sedlo na hraničním hřebeni a rozcestí turistických tras. Nedaleko se na červené a modré značce nachází Adélin pramen s přístřeškem.

km 30,5
Kladské Sedlo - 815 m

Silniční hraniční sedlo oddělující Králický Sněžník a Rychlebské hory. Na české straně leží Staré Město, na polské Stronie Slaskie.
Zelená značka se u vrchu Chlupenkovec potkává s červenou, která vede až na Paprsek.

km 37,3
Paprsek

Turistická horská chata z roku 1932 leží v nadmořské výšce 1022 metrů. Možnost občerstvení a ubytování. V okolí se nachází lyžařský areál a běžecké tratě.
Po červené k Císařské lovecké boudě.

km 39,8
Císařská lovecká bouda

Přístřešek na křižovatce turistických tras a cyklostezek. Dřevěná stavba se stoly a krbem.
Pokračujeme po zelené s odbočkou na Smrk.

 

km 43,1
Smrk - 1127 m

Nejvyšší hora Rychlebských hor se zalesněným vrcholem bez vyhlídky. Kolem vrcholu se nachází rašeliniště, nedaleko leží historické trojmezí Moravy, Slezska a Polska.
Z rozcestí Smrk - hraničník po žluté na Špičák.

km 52,7
Špičák - 957 m

Z rozcestí pod vrcholem po zelené po hranici, ze sedla Černý Kout po modré a dál po hraniční stezce do sedla Travná.

km 62,1
Stříbrný pramen - lesní bar

Samoobslužný lesní bar u Stříbrného pramene. Nápoje se chladí v korytě pod cestou, kasička je na stříšce studánky.

km 66,8
Sedlo Travná - 665 m

Silniční hraniční přechod mezi Ladek-Zdroj a Javorníkem. Po zelené stoupáme na Borůvkovou horu.

 

km 68,8
Borůvková hora - 899 m

Stávající rozhledna zde stojí od roku 2006 a sestává z ocelové konstrukce a dřevěného pláště. Dříve tu stávaly i jiné, ale neodolaly klimatickým podmínkám. Zastřešená vyhlídková plošina je 24 metrů nad vrcholem hory a můžeme z ní vidět hřebeny Jeseníků i Rychlebských hor a jezera v Polsku.
V sezóně je otevřen kiosek s občerstvením. Pokračování po červené do Bílé vody přes Růženec

km 72,1
Růženec

Bývalá osada vznikala od 17. století na kupecké stezce poblíž sedla mezi Borůvkovou horou a Javorníkem.
Dnes zde stojí jedna chalupa a poblíž upravená studánka.
Po červené scházíme do Bílé Vody kolem Obory Jedlovec.

 

km 78,4
Bílá Voda

Bílá Voda je nejsevernější i nejzápadnější obec Českého Slezska a okresu Jeseník. Po dlouhém horském hřebeni je první obcí, kde narazíme na hospodu a autobus.
Na začátku Vsi Bílá Voda stojí u rybníčku velký patrový přístřešek. Nedaleko stojí zámek ze 17. století, kde dnes sídlí psychiatrická léčebna.
Centrum městysu Bílá Voda leží o půl druhého kilometu dál. Zde najdeme Muzeum internace, izolace a integrace a klášter Piaristické koleje z 18. století, kam byly po roce 1950 násilně deportovány řádové sestry z celého Československa.
 
Po cyklostezce a silnici podél hranice do Javorníku

 

km 87,4
Javorník

Do Jevorníku vede železnice z Lipové-lázní a Zábřehu. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Nad městem stojí Zámek Jánský Vrch, kde mimo jiné najdeme i největší sbírku dýmek u nás. Původně na kopci byla gotická tvrz, později renesančně a ještě později barokně přestavěna. Patří k nejzachovalejším památkám v českém Slezsku.
Po silnici přes Bernartice do Vidnavy.

km 94,1
Bernartice

Na kraji vesnice najdeme kostel, jehož počátky pochází ze 13. století a hřbitov s historickou branou. Zámeček z 18. století je dnes nepřístupný a sídlí zde soukromá firma.

 

km 103,3
Vidnava

Centrum města je památkovou zónou. Kolem náměstí je několik prodejen potravin. 
Místní zámeček byl původně gotická tvrz, pozděj renesančně přestavěn. Dnes v něm sídlí ZUŠ. Naproti stojí kostel Sv. Kateřiny, jež byl za husitů vypálen, později barokně a klasicistně přestavěn. Novogotická věž pochází z 80. let 19. Stol. V rohu náměstí najdeme muzeum s expozicí o osidlování Vidnavska. 
Pokračujeme stále po silnici na Velké Kunětice a po červené k vápenkám.

km 112,4
Velké Kunětice

Zámek u potoka Kunětička je neudržovaný a nepřístupný. Poblíž se nacházejí dvě kamenné věže bývalých vápenných pecí, jež zpracovávaly materiál z nedalekého lomu. 
Po zelené na Mikulovice

 

km 119,1
Mikulovice

Z Mikulovic jezdí vlaky do Jeseníku a je zde možné doplnit zásoby potravin. 
Po cyklostezce přes bývalý vojenský prostor Muna.

km 122,1
Muna - bývalý vojenský prostor

Za války zde býval trestanecký tábor, továrna na výrobu munice a muniční sklad. Na převážně zalesněné ploše 200 já je dnes 145 budov, z nichž většina chátrá. Část je využívána jako průmyslový park a v některých sídlí neziskové organizace.
Prostorem prochází cyklostezka a na křižovatce s křížem je i přístřešek.
Po cyklostezce do Salisova a pak po silnici do Zlatých Hor, kde odbočíme ke skanzenu.

km 127,4
Zlatokopecký skanzen

Údolím ztracených štol vede naučná stezka o rýžování a zpracování zlata. Součástí skanzenu, jež je replikou hornické osady jsou zlatorudné mlýny a tavící pec. 
Po naučné stezce a silnici dojdeme do města

 

km 130,8
Zlaté Hory

Město je významným poutním místem a jedním z turistických cílů regionu. Jezdí odsud vlaky i autobusy. České jméno vzniklo až po druhé světové válce a souvisí s těžbou zlata. 
Za barokním kostelem jsou zbytky židovského hřbitova, zničeného za války. Okolo vrchu Sv. Rocha vede křížová cesta k Mnichovu kameni a dále po zelené vzhůru na Biskupskou Kupu.

 

km 133,6
Biskupská Kupa - 890 m

Na vrcholu stojí nejstarší rozhledna v Jeseníkách. Z 18 metrů vysoké vyhlídkové plošiny kamenné veže uvidíme přilehlou část Polska a Zlaté Hory s Nízkým a Hrubým Jeseníkem. Nedaleko pod vrcholem na polské straně stojí Górski Dom Turysty „Pod Biskupią Kopą”
Po červené a modré po hranici až k přechodu Janov a přes svatý Roch do Jindřichova.

km 146,0
Jindřichov ve Slezsku

Jindřichov je dlouhá obec v údolí říčky Osoblaha. V místním Malém Jindřichovském muzeu vystavují fotografie a předměty k historii obce, místnímu zámku, pivovaru, ale i k běžnému životu místních obyvatel.
Zámek ze 17. století je dnes naudržovaný, sídlil v něm Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež. 
Po modré přes Arnultovice na Pitárné a Liptaň

km 148,2
Arnultovice

Po modré do Pitárného a na Strážnici

 

155,0
Strážnice - 494 m

Na vrcholu vedle vysílače stojí 8 metrů vysoká dřevěná rozhledna z roku 2003. V roce 2017 proška rekonstrukcí. Výhledy se nabízí hlavně na Osoblažskou nížinu
Po modré do Liptaně a po silnici na Dívčí Hrad.

km 160,7
Dívčí Hrad

Původní hrad ze 13. století byl v 16. století přestavěn na zámek. V současné době je v rekonstrukci, prohlídky jsou možné po domluvě od dubna do října. 
Po zelené a po silnici do Osoblaha

 

km 169,0
Osoblaha

Jméno města je odvozeno od říčky Osoblaha, jež pokračuje do Polska a vlévá se do Odry.
Město je konečnou stanicí úzkokolejné dráhy z Třemešné. 20 km dlouhá trať byla zprovozněna v roce 1898 a dnes jezdí vlaky pouze sezónně, včetně občasných jízd parního vlaku. 
Kulturní památkou je Židovský hřbitov za městem. 
Byl založen v 15. století a nacházely se zde u nás unikátní dřevěné náhrobky, které byly bohužel zničeny při požáru v roce 1802. Celkem se zachovalo cca 300 z původních 1200 náhrobků. Hřbitov je kulturní památkou České republiky.
Po červené přes Bohušov a Slezské Rudoltice až na Krtečkovu studánku.

km 176,4
Bohušov

V obci je hospoda, kemp a malé muzeum, kde vystavují geologické sbírky, bludné balvany, historické předměty a mapu Horního Slezska.
Zřícenina hradu Fulštejn ze 13 století. Téměř zanikl v roce 1476, byl opět opraven a definitivně byl opuštěn po třicetileté válce. Zachovaly se části palácových zdí, zbytky věže, příkopy a valy.

 

km 184,4
Slezské Rudoltice

Na kraji obce najdeme zámek, jemuž se díky jeho zahradám přezdívalo "Slezské Versailles". Původně renesanční zámek ze 16. století byl v 18. století renesančně přestavěn. Za  2. světové války využívalo prostory výcvikové středisko Hitlerjugend, později sloužil zámek jako sklad. Dnes tu najdeme stálé expozice a časté pořádání kulturních akcí. 

km 192,3
Krtečkova studánka
Přístřešek a další prvky patří do pohádkové naučné stezky, jež pokračuje kolem přístřešku Křemílka a Vochomůrky k rozcestí U Kapličky. Studánka je v současnosti (10/2022) bez vody.
Po modré na Hraniční vrch

km 195,6
Hraniční vrch / Gora Graniczna - 536 m

Nad Městem Albrechtice, pár metrů od státní hranice vyniká protáhlý hřeben Hraničního vrchu. Dříve tu stály dvě ocelové telekomunikační věže, jež byly dlouho nevyužívané. Odkoupilo je město a propojením 18 metrů dlouhou lávkou zřídilo unikátní dvojrozhlednu. Plošiny se nacházejí ve výšce 25 metrů a je z nich vidět na Jeseníky i na celou okolní nížinu. Scházíme po červené dolů a do Opawice, pak po zelené na Linhartovy .

 

km 200,4
Linhartovy

Na pravém břehu říčky Opavice najdeme barokní Zámek s upraveným parkem. Původni středověká tvrz byla upravena na renesanční zámek a ten byl později přestavěn do dnešní podoby. Uvnitř probíhají stálé expozice a Často i další akce.
Pokračujeme po cyklostezce až do Krnova.

 

km 209,6
Krnov

Nádraží je na západním okraji města, něco přes kilometr od náměstí. Vlaky jezdí přes Opavu a Ostravu.