etapa_14_Krkonose_prehled.png

etapa

ČTRNÁCTÁ

STEZKA KOLEM ČESKA 

je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.

Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.

obrys CR_stezka_02.png

Harrachov - Meziměstí       

Od Mumlavy k Metuji. Přechod hraničního hřebene Krkonoš od Harrachova k Pomezním boudám a dál před Lysečinský hřeben k Žacléři. Dalšími méně známými, ale neméně krásnými, hřebeny do Adršpachu a Broumovska.   

etapa_14_Harrachov-Mezimesti_mapa.jpg

MAPA TRASY

vzdálenost:         127,8 km   

doba:                   4 dny

převýšení            ↑ 3938 m 

                            ↓ 4129 m

nejvyšší bod:      Sněžka 1602 m

BLOG - zápisky z cesty

Plánování výletu

icon_doprava.png

Do Harrachova jezdí přímé autobusy z Prahy. Podle času a chuti je možné vystoupit v Kořenově na odbočce, kdekoliv v Harrachově nebo až na konci na autobusovém nádraží.
Z Meziměstí jezdí vlak přes Náchod do Starkoče. Z Náchoda jezdí autobusy a že Starkoče vlaky na Prahu, alternativně přes Hradec Králové.
Z Krkonošského hřebene je možné sejít do Špindlerova Mlýna (nebo sjet ze Špindlerovy boudy) nebo odjet od Pomezní boudy. Vlaky jezdí do Žacléře, Petříkovic, případně několika dalších zastávek cestou mezi nimi.

icon_nocleh.png
icon_nakup.png
icon_jidlo.png
icon_voda.png

Ubytování poskytují boudy na hřebeni Krkonoš (Vosecká, Labská bouda, Petrovka, Špindlerovka, Luční bouda, Pomezní boudy a další).
Ve městech a obcích je také možnost - Harrachov, Albeřice, Žacléř, Adršpach, Meziměstí

Ve městech a obcích na trase jsou aspoň malé potraviny, často ale v neděli zavřené, na hřebenových boudách pouze restaurace.
I hraničního přechodu Královec je vietnamský obchůdek s omezeným sortimentem.

Harrachov je restaurací plný, občerstvení u Mumlavy, Vosecká bouda, Szrenica, Labská bouda, Špindlerovka, Luční bouda i s pivovarem, taktéž pivovar na Pomezních boudách.
Dál pak hospody ve větších obcích a občerstvení v Adršpach

V Krkonoších se dá voda doplnit z potoků, případně v boudách na hřebenech. Dále je pak lepší se vodou zásobit a doplnit ve vesnicích. 
Nad Petříkovicemi je studánka pod Janským vrchem a pět kilometrů před Meziměstím je Vernéřovická studánka

Trasa

km 0,0

Kořenov odbočka - Martinské údolí
Autobus staví u mostu přes Jizeru. Vyrážíme proti proudu po levém břehu k lyžařskému vleků a dál po červené.

 
 

km 7,0

Mumlavský vodopád

12 metrů vysoký skalní stupeň v korytě řeky Mumlavy patří mezi největší české vodopády a je velmi hojně navštěvovaný. Přístupný je kousek od cesty a nedaleko stojí bouda s občerstvením.
Po modré na Krakonošovu snídani a vzhůru po žluté k Vosecké boudě.

km 4,4

Harrachov sklárna
Harrachov je dnes známý hlavně jako středisko zimních sportů a to nejen díky skokanskému místu na Čertově hoře. Mnohem dál do historie ale sahá tradice sklářství. Sklárna na Novém Světě v je nejstarší fungující sklárna na světě. V provozu je od roku 1712. Od roku 1991 zapsaná jako kulturní památka.
V areálu sklárny je muzeum a minipivovar Novosad.

km 5,8

Harrachov autobusové nádraží
Autobusem se dá dojet až na konec  dlouhého Harrachova. Po modré pokračujeme stále po asfaltu k Mumlavskému vodopádu a na Krakonošovu snídani.

211028161458_Stezka_Krkonose.jpg
211028155844_Stezka_Krkonose.jpg
211028163452_Stezka_Krkonose.jpg

km 13,9

Vosecká bouda

Vosecká bouda je nejzápadnější krkonošskou boudou a dodnes není napojená na elektrický proud. Elektřinu zde vyrábí vlastní agregát. Dnes patří Klubu Českých Turistů a kapacita ubytovny je 37 lůžek. Původně zde stával seník a kolem se pásl dobytek. Později bouda a koncem 19. století vznikly první hostinské pokoje.
Stoupáme krátce na hřeben a červenou značku.

211028174152_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 15,0

Szrenica - 1362 m

Na vrcholu stejnojmenné hory stojí polská chata Schronisko Szrenica. Vede sem lanovka ze Sklarzske Poreby.
Po červené po hlavním hřebeni Krkonoš až na Českou budku, kde odbočíme k prameni Labe.

 

km 19,1

Labská bouda

Obrovský soukromý hotel v první zóně národního parku těsně nad Labským vodopádem, kudy řeka spadá do Labského dolů a pokračuje do Špindlerova Mlýna.
Devítipatrová železobetonová budova z roku 1975 je významným orientačním bodem a má za sebou poměrně kontroverzní historii včetně mnohých plánů na její zbourání. Dnes zde funguje velká restaurace i hotel.
Po žluté zpět na hřeben ke sněžným jámám a vysílání na vysokém kole.

km 18,0

Pramen Labe

Nejvýznamnější česká řeka pramení v rašeliništi v nadmořské výšce 1387 metrů. Uprostřed Labské louky je kamenná studna, u ní odpočinkové místo a zídka s erby 26 měst, kterými Labe protéká.
Asfaltovou cestou sejdeme k Labské boudě

211028185150_Stezka_Krkonose.jpg
211028181622_Stezka_Krkonose.jpg
211028190046_Stezka_Krkonose.jpg

km 21,4

Sněžné jámy

Sněžné jámy jsou skalnaté ledovcové kary na svahu Vysoké pláně na polské straně. Na dně obou jam se nacházejí ledovcová jezírka.
Na hraně sněžných jam stojí vysoká stavba, dříve luxusní hotel, vzniklý několikerými přestavbami původní boudy. Dnes je budova veřejnosti uzavřená a je na ní umístěn vysílač.
Po červené přes Černé Sedlo, Mužské a Dívčí kameny.

km 27,9

Špindlerova bouda

Dnes horský hotel, dříve bouda, stojí přímo na česko-polské hranici v sedle pod Malým Šišákem. Silnice že Špindlerova Mlýna byla vybudována před více než sto lety a dnes po ní jezdí pravidelná autobusová linka, dopravující turisty na hřeben. 
Za druhé světové války sloužila bouda jako internační tábor pro zajaté důstojníky  francouzské, britské a americké armády.
Pokračujeme po červené přes Malý Šišák k odbočce na Luční boudu.

 
211029085558_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 35,0

Luční bouda

Luční bouda je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš a jednou z největších v Evropě. Tak jak ji známe dnes, stojí od roku 1940 a zabírá neuvěřitelných 5600 m² zastavěné plochy. V 17. století zde stálo hospodářské stavení, jež prošlo mnoha požáry, proměnami, rekonstrukcemi a přístavbami a postupně začalo sloužit turistům. Od roku 2012 zde sídlí minipivovar, jež je nejvýše položeným v Evropě.
Po modré na Dom Slaski a po červené na Sněžku.

211029122130_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 38,5

Sněžka - 1602 m

Nejvyšší a nejprominentnější hora Krkonoš a celé ČR leží přímo na hranici. Samotný vrchol leží v Polsku. Vrchol skalnaté hory je poměrně rozlehlý a již v historii zde stálo několik budov. Dnes je to kaple Sv. Vavřince, nová Česká Poštovna z roku 2007 a Polská bouda, připomínající létající talíře.
Z Pece pod Sněžkou vede těsně pod vrchol nedávno zrekonstruovaná lanovka. Sněžka je velmi oblíbeným turistickým cílem. Po červené scházíme na Pomezní boudy

211029134522_Stezka_Krkonose.jpg

km 45,4

Pomezní boudy

Pomezní boudy leží na východním okraji Krkonošského národního parku na hraničním přechodu na silnici z Trutnova. Původní osada byla založena dřevaři v 16. století, jež se po vymýcení okolních lesů živili hlavně pastvou dobytka. Dnes se jedná hlavně o východisko letních i zimních turistických tras.
Po zelené přes Lysečinský hřeben s odbočkou do Albeřic

 
211029170128_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 52,7

Horní Albeřice

Poblíž obce se nachází nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Historii těžby vápence připomíná osmiboká kamenná věž bývalé vápenky, na niž byla přistavěna taktéž osmiboká dřevěná nástavba. V ní je malé muzeum.
Nedaleko se nacházejí Albeřická, Celní a Krakonošova jeskyně. Do dvou z těchto krasových jeskyní je vstup z bývalého Celního lomu, ale pro veřejnost nejsou zpřístupněny.
Po červené zpět na hřeben, přes Czepiel a z Rohu hranic po zelené do Žacléře

211029185038_Stezka_Krkonose.jpg

km 60,3

Žacléř

Město leží v průsmyku na východní straně Krkonoš.
Na severním okraji najdeme Hornický skanzen v areálu dolu Jan Šverma s 52 metrů vysokou těžní věží jámy Jan, z níž je rozhled do kraje.
Po žluté kolem dolů Jan Šverma na Růžový palouček
.

km 65,1

Růžový palouček

Místo, kde Jan Ámos Komenský v roce 1628 opustil Čechy do polského Lešna. Na místě se nachází desetimetrový kruhový památník v podobě labyrintu.
Po hraniční zelené do Královce.

211030112050_Stezka_Krkonose.jpg
 
211030122542_Stezka_Krkonose.jpg

km 70,3

Královec

Hraničním přechodem Královec - Lubawka prochází hlavní silnice a železnice. Je zde plánováné prodloužení dálnice D11 z Jaroměře. 
Po zelené a žluté na Královecký Špičák

km 77,4

Královecký Špičák - 881 m

Nejvyšší hora Vraních hor a zároveň celé Broumovské vrchoviny. U vrcholu je krásný výhled na Rýchory a východní část Krkonoš. Slouží také jako startovací místo pro závěsné létání a paragliding.
Dolů zpět po modré spirále na rozcestí na Mrowiniec a pak po zelené až do Petříkovic.

 

km 86,5

Jánský vrch - 697 m

Polsky Jański Wierch je nejvyšším bodem  hraničního hřebenu, který je za údolím Petříkovského potoka pokračováním Jestřebích hor.
Pod vrcholem je krátká chodba pod skalním převisem, zvaná Medvědí doupě. Nedaleko je Krausová vyhlídka s altánem a výhledem na českou stranu.
Pod kopcem nad Petříkovicemi vyvěrá pramen, jemuž byly dříve připisovány zázračné účinky a proto nad ním byla postavena kaple. Vedle ní stojí dnes přístřešek s ohništěm.

211030170818_Stezka_Krkonose.jpg
211030143944_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 89,1

Petříkovice

Petříkovicemi prochází železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují.
Nad obcí směrem na hřeben se nachází pěchotní srub "Na Pahorku", kde je možné po dohodě domluvit prohlidku.
Po zelené na Markoušovický hřeben

211030172514_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 92,7

Rozhledna na Markoušovickém hřebeni

V nadmořské výšce 708 metrů stojí 22 metrů vysoká rozhledna postavená že dřeva a oceli. Z vrcholu se otevírají vyhledy na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Orlické hory a další krajinu.
Dole pod rozhlednou stojí dřevěný altán.
Dál po zelené po hřebeni

km 96,8

Žaltman - 740 m

Žaltman je nejvyšším vrcholem Jestřebích hor. V roce 2020 byla na vrcholu otevřena nová rozhledna vysoká 22 metrů. Ocelová příhradová konstrukce nahradila původní zchátralou z roku 1967.
Po modré do Radvanic

211030190730_Stezka_Krkonose.jpg

km 101,2

Radvanice

Obcí také prochází železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Po červené do Adršpachu

km 111,0

Starozámecký vrch - 681 m
Na západním konci Adršpašských skal se nachází zřícenina hradu Adršpach, odkud je krásná vyhlídka na skalní město. Hrad měl větší význam za časů krále Jana Lucemburského při jeho výpravách do Slezska, ale moc se z něho nedochovalo.
Vyhlídka na skále je přístupná po železných schodech.
Okruh, odbočka po žluté značce

211031100718_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 113,3

Adršpach
Obec, kam vede i železnice, je významným turistickým cílem jako východisko do největšího českého skalního města. Turistické stezky vznikaly v Adršpašsko-teplických skalách nůž od 18. století, že kdy také pochází většina pojmenování místních skalních útvarů.
V roce 2021 je turistický okruh skalním městem přístupný jen po předchozí rezervaci.
Po žluté přes Křížový vrch a Kopeček do Zdoňova a přes Bukovou horu k Vernéřovické studánce.

211031105944_Stezka_Krkonose.jpg

km 114,8

Křížový vrch - 667 m
Odbočka z hlavní trasy stoupá po strmých dřevěných schodech na vrchol pískovcové skály. Podél křížové cesty jsou ve skále zasazeny litinové desky ze 17. století a na vyhlídce je kříž z roku 1857.
Cestou na protější Kopeček míjíme Zdoňovské menhiry věnované říši zvířat a dole na cestě zrekonstruovanou kapli sv. Jana Nepomuckého.

211031114530_Stezka_Krkonose.jpg

km 115,8

Kopeček - 587 m
Na vrcholu zalesněné homole stojí zřícenina barokního poutního kostela Panny Marie ze 17. století.  Uzavřen byl 1786 nařízením Josefa II. Nějakou dobu poté nebyl využíván jako sýpka a v roce 1870 byla odstraněna zchátralá střecha.

211031121434_Stezka_Krkonose.jpg

km 123,2

Vernéřovická studánka
Kolem údajně zázračného pramene začaly koncem 19. století vznikat kapličky a křížová cesta. Dnes zde stojí novogotický kostel Panny Marie Pomocné, který je v soukromém vlastnictví. Voda ze studánky napájí dětský tábor.
Po červené přes Vernéřovice dojdeme do Meziměstí

211031135350_Stezka_Krkonose.jpg
 

km 127,8

Meziměstí
Městečko leží na silnici mezi Broumovem a polským Mieroszowem poměrně blízko hranice.
Unikátní budova železniční stanice z konce 19. století patří mezi technické památky.
Kromě prodeje jízdenek a čekárny je uvnitř stálá železniční expozice a divadelní sál, který je svým umístěním uvnitř nádražní budovy v Evropě ojedinělý.

211031145134_Stezka_Krkonose.jpg