etapa
ČTRNÁCTÁ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Harrachov - Meziměstí
Od Mumlavy k Metuji. Přechod hraničního hřebene Krkonoš od Harrachova k Pomezním boudám a dál před Lysečinský hřeben k Žacléři. Dalšími méně známými, ale neméně krásnými, hřebeny do Adršpachu a Broumovska.
vzdálenost: 127,8 km
doba: 4 dny
převýšení ↑ 3938 m
↓ 4129 m
nejvyšší bod: Sněžka 1602 m
Plánování výletu
Do Harrachova jezdí přímé autobusy z Prahy. Podle času a chuti je možné vystoupit v Kořenově na odbočce, kdekoliv v Harrachově nebo až na konci na autobusovém nádraží.
Z Meziměstí jezdí vlak přes Náchod do Starkoče. Z Náchoda jezdí autobusy a že Starkoče vlaky na Prahu, alternativně přes Hradec Králové.
Z Krkonošského hřebene je možné sejít do Špindlerova Mlýna (nebo sjet ze Špindlerovy boudy) nebo odjet od Pomezní boudy. Vlaky jezdí do Žacléře, Petříkovic, případně několika dalších zastávek cestou mezi nimi.
Ubytování poskytují boudy na hřebeni Krkonoš (Vosecká, Labská bouda, Petrovka, Špindlerovka, Luční bouda, Pomezní boudy a další).
Ve městech a obcích je také možnost - Harrachov, Albeřice, Žacléř, Adršpach, Meziměstí
Ve městech a obcích na trase jsou aspoň malé potraviny, často ale v neděli zavřené, na hřebenových boudách pouze restaurace.
I hraničního přechodu Královec je vietnamský obchůdek s omezeným sortimentem.
Harrachov je restaurací plný, občerstvení u Mumlavy, Vosecká bouda, Szrenica, Labská bouda, Špindlerovka, Luční bouda i s pivovarem, taktéž pivovar na Pomezních boudách.
Dál pak hospody ve větších obcích a občerstvení v Adršpach
V Krkonoších se dá voda doplnit z potoků, případně v boudách na hřebenech. Dále je pak lepší se vodou zásobit a doplnit ve vesnicích.
Nad Petříkovicemi je studánka pod Janským vrchem a pět kilometrů před Meziměstím je Vernéřovická studánka
Trasa
km 0,0
Kořenov odbočka - Martinské údolí
Autobus staví u mostu přes Jizeru. Vyrážíme proti proudu po levém břehu k lyžařskému vleků a dál po červené.
km 7,0
Mumlavský vodopád
12 metrů vysoký skalní stupeň v korytě řeky Mumlavy patří mezi největší české vodopády a je velmi hojně navštěvovaný. Přístupný je kousek od cesty a nedaleko stojí bouda s občerstvením.
Po modré na Krakonošovu snídani a vzhůru po žluté k Vosecké boudě.
km 4,4
Harrachov sklárna
Harrachov je dnes známý hlavně jako středisko zimních sportů a to nejen díky skokanskému místu na Čertově hoře. Mnohem dál do historie ale sahá tradice sklářství. Sklárna na Novém Světě v je nejstarší fungující sklárna na světě. V provozu je od roku 1712. Od roku 1991 zapsaná jako kulturní památka.
V areálu sklárny je muzeum a minipivovar Novosad.
km 5,8
Harrachov autobusové nádraží
Autobusem se dá dojet až na konec dlouhého Harrachova. Po modré pokračujeme stále po asfaltu k Mumlavskému vodopádu a na Krakonošovu snídani.
km 13,9
Vosecká bouda
Vosecká bouda je nejzápadnější krkonošskou boudou a dodnes není napojená na elektrický proud. Elektřinu zde vyrábí vlastní agregát. Dnes patří Klubu Českých Turistů a kapacita ubytovny je 37 lůžek. Původně zde stával seník a kolem se pásl dobytek. Později bouda a koncem 19. století vznikly první hostinské pokoje.
Stoupáme krátce na hřeben a červenou značku.
km 15,0
Szrenica - 1362 m
Na vrcholu stejnojmenné hory stojí polská chata Schronisko Szrenica. Vede sem lanovka ze Sklarzske Poreby.
Po červené po hlavním hřebeni Krkonoš až na Českou budku, kde odbočíme k prameni Labe.
km 19,1
Labská bouda
Obrovský soukromý hotel v první zóně národního parku těsně nad Labským vodopádem, kudy řeka spadá do Labského dolů a pokračuje do Špindlerova Mlýna.
Devítipatrová železobetonová budova z roku 1975 je významným orientačním bodem a má za sebou poměrně kontroverzní historii včetně mnohých plánů na její zbourání. Dnes zde funguje velká restaurace i hotel.
Po žluté zpět na hřeben ke sněžným jámám a vysílání na vysokém kole.
km 18,0
Pramen Labe
Nejvýznamnější česká řeka pramení v rašeliništi v nadmořské výšce 1387 metrů. Uprostřed Labské louky je kamenná studna, u ní odpočinkové místo a zídka s erby 26 měst, kterými Labe protéká.
Asfaltovou cestou sejdeme k Labské boudě
km 21,4
Sněžné jámy
Sněžné jámy jsou skalnaté ledovcové kary na svahu Vysoké pláně na polské straně. Na dně obou jam se nacházejí ledovcová jezírka.
Na hraně sněžných jam stojí vysoká stavba, dříve luxusní hotel, vzniklý několikerými přestavbami původní boudy. Dnes je budova veřejnosti uzavřená a je na ní umístěn vysílač.
Po červené přes Černé Sedlo, Mužské a Dívčí kameny.
km 27,9
Špindlerova bouda
Dnes horský hotel, dříve bouda, stojí přímo na česko-polské hranici v sedle pod Malým Šišákem. Silnice že Špindlerova Mlýna byla vybudována před více než sto lety a dnes po ní jezdí pravidelná autobusová linka, dopravující turisty na hřeben.
Za druhé světové války sloužila bouda jako internační tábor pro zajaté důstojníky francouzské, britské a americké armády.
Pokračujeme po červené přes Malý Šišák k odbočce na Luční boudu.
km 35,0
Luční bouda
Luční bouda je nejstarší horskou chatou na hřebenech Krkonoš a jednou z největších v Evropě. Tak jak ji známe dnes, stojí od roku 1940 a zabírá neuvěřitelných 5600 m² zastavěné plochy. V 17. století zde stálo hospodářské stavení, jež prošlo mnoha požáry, proměnami, rekonstrukcemi a přístavbami a postupně začalo sloužit turistům. Od roku 2012 zde sídlí minipivovar, jež je nejvýše položeným v Evropě.
Po modré na Dom Slaski a po červené na Sněžku.
km 38,5
Sněžka - 1602 m
Nejvyšší a nejprominentnější hora Krkonoš a celé ČR leží přímo na hranici. Samotný vrchol leží v Polsku. Vrchol skalnaté hory je poměrně rozlehlý a již v historii zde stálo několik budov. Dnes je to kaple Sv. Vavřince, nová Česká Poštovna z roku 2007 a Polská bouda, připomínající létající talíře.
Z Pece pod Sněžkou vede těsně pod vrchol nedávno zrekonstruovaná lanovka. Sněžka je velmi oblíbeným turistickým cílem. Po červené scházíme na Pomezní boudy
km 45,4
Pomezní boudy
Pomezní boudy leží na východním okraji Krkonošského národního parku na hraničním přechodu na silnici z Trutnova. Původní osada byla založena dřevaři v 16. století, jež se po vymýcení okolních lesů živili hlavně pastvou dobytka. Dnes se jedná hlavně o východisko letních i zimních turistických tras.
Po zelené přes Lysečinský hřeben s odbočkou do Albeřic
km 52,7
Horní Albeřice
Poblíž obce se nachází nejrozsáhlejší krasové území v Krkonoších. Historii těžby vápence připomíná osmiboká kamenná věž bývalé vápenky, na niž byla přistavěna taktéž osmiboká dřevěná nástavba. V ní je malé muzeum.
Nedaleko se nacházejí Albeřická, Celní a Krakonošova jeskyně. Do dvou z těchto krasových jeskyní je vstup z bývalého Celního lomu, ale pro veřejnost nejsou zpřístupněny.
Po červené zpět na hřeben, přes Czepiel a z Rohu hranic po zelené do Žacléře
km 60,3
Žacléř
Město leží v průsmyku na východní straně Krkonoš.
Na severním okraji najdeme Hornický skanzen v areálu dolu Jan Šverma s 52 metrů vysokou těžní věží jámy Jan, z níž je rozhled do kraje.
Po žluté kolem dolů Jan Šverma na Růžový palouček.
km 65,1
Růžový palouček
Místo, kde Jan Ámos Komenský v roce 1628 opustil Čechy do polského Lešna. Na místě se nachází desetimetrový kruhový památník v podobě labyrintu.
Po hraniční zelené do Královce.
km 70,3
Královec
Hraničním přechodem Královec - Lubawka prochází hlavní silnice a železnice. Je zde plánováné prodloužení dálnice D11 z Jaroměře.
Po zelené a žluté na Královecký Špičák
km 77,4
Královecký Špičák - 881 m
Nejvyšší hora Vraních hor a zároveň celé Broumovské vrchoviny. U vrcholu je krásný výhled na Rýchory a východní část Krkonoš. Slouží také jako startovací místo pro závěsné létání a paragliding.
Dolů zpět po modré spirále na rozcestí na Mrowiniec a pak po zelené až do Petříkovic.
km 86,5
Jánský vrch - 697 m
Polsky Jański Wierch je nejvyšším bodem hraničního hřebenu, který je za údolím Petříkovského potoka pokračováním Jestřebích hor.
Pod vrcholem je krátká chodba pod skalním převisem, zvaná Medvědí doupě. Nedaleko je Krausová vyhlídka s altánem a výhledem na českou stranu.
Pod kopcem nad Petříkovicemi vyvěrá pramen, jemuž byly dříve připisovány zázračné účinky a proto nad ním byla postavena kaple. Vedle ní stojí dnes přístřešek s ohništěm.
km 89,1
Petříkovice
Petříkovicemi prochází železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují.
Nad obcí směrem na hřeben se nachází pěchotní srub "Na Pahorku", kde je možné po dohodě domluvit prohlidku.
Po zelené na Markoušovický hřeben
km 92,7
Rozhledna na Markoušovickém hřebeni
V nadmořské výšce 708 metrů stojí 22 metrů vysoká rozhledna postavená že dřeva a oceli. Z vrcholu se otevírají vyhledy na Krkonoše, Rýchory, Vraní hory, Orlické hory a další krajinu.
Dole pod rozhlednou stojí dřevěný altán.
Dál po zelené po hřebeni
km 96,8
Žaltman - 740 m
Žaltman je nejvyšším vrcholem Jestřebích hor. V roce 2020 byla na vrcholu otevřena nová rozhledna vysoká 22 metrů. Ocelová příhradová konstrukce nahradila původní zchátralou z roku 1967.
Po modré do Radvanic
km 101,2
Radvanice
Obcí také prochází železniční trať z Trutnova do Teplic nad Metují. Po červené do Adršpachu
km 111,0
Starozámecký vrch - 681 m
Na západním konci Adršpašských skal se nachází zřícenina hradu Adršpach, odkud je krásná vyhlídka na skalní město. Hrad měl větší význam za časů krále Jana Lucemburského při jeho výpravách do Slezska, ale moc se z něho nedochovalo.
Vyhlídka na skále je přístupná po železných schodech.
Okruh, odbočka po žluté značce
km 113,3
Adršpach
Obec, kam vede i železnice, je významným turistickým cílem jako východisko do největšího českého skalního města. Turistické stezky vznikaly v Adršpašsko-teplických skalách nůž od 18. století, že kdy také pochází většina pojmenování místních skalních útvarů.
V roce 2021 je turistický okruh skalním městem přístupný jen po předchozí rezervaci.
Po žluté přes Křížový vrch a Kopeček do Zdoňova a přes Bukovou horu k Vernéřovické studánce.
km 114,8
Křížový vrch - 667 m
Odbočka z hlavní trasy stoupá po strmých dřevěných schodech na vrchol pískovcové skály. Podél křížové cesty jsou ve skále zasazeny litinové desky ze 17. století a na vyhlídce je kříž z roku 1857.
Cestou na protější Kopeček míjíme Zdoňovské menhiry věnované říši zvířat a dole na cestě zrekonstruovanou kapli sv. Jana Nepomuckého.
km 115,8
Kopeček - 587 m
Na vrcholu zalesněné homole stojí zřícenina barokního poutního kostela Panny Marie ze 17. století. Uzavřen byl 1786 nařízením Josefa II. Nějakou dobu poté nebyl využíván jako sýpka a v roce 1870 byla odstraněna zchátralá střecha.
km 123,2
Vernéřovická studánka
Kolem údajně zázračného pramene začaly koncem 19. století vznikat kapličky a křížová cesta. Dnes zde stojí novogotický kostel Panny Marie Pomocné, který je v soukromém vlastnictví. Voda ze studánky napájí dětský tábor.
Po červené přes Vernéřovice dojdeme do Meziměstí
km 127,8
Meziměstí
Městečko leží na silnici mezi Broumovem a polským Mieroszowem poměrně blízko hranice.
Unikátní budova železniční stanice z konce 19. století patří mezi technické památky.
Kromě prodeje jízdenek a čekárny je uvnitř stálá železniční expozice a divadelní sál, který je svým umístěním uvnitř nádražní budovy v Evropě ojedinělý.
