etapa
SEDMÁ
STEZKA KOLEM ČESKA
je pěší projekt s cílem obejít a poznat Českou Republiku podél státních hranic. Ne přímo po čáře, ani co nejrychleji, ale tak, abychom navštívili a poznali co nejvíce zajímavých a mnohdy zapomenutých míst.
Jednotlivé etapy obsahují praktické informace k plánování výletu.
Aš - Kraslice
vzdálenost: 56 km
doba: 1,5 dny
převýšení ↑ 1132 m
↓ 1278 m
nejvyšší bod: Vysoký Kámen 774 m
Půlvíkendová rychlovka z Aše do Kraslic.
Dlouhý den, který by se dal rozdělit na dva, rozhledny a houbaření podél cest ve Smrčinských lesích, kde se davy lidí nehrozí.
Plánování výletu
Do Aše se dostaneme vlakem ČD přes Cheb, trať dál pokračuje do Německa.
Z Kraslic se dá odjet vlakem do Sokolova, odkud jezdí podkrušnohorské vyhlídkové rychlíky, nebo do Karlových Varů, odkud kromě vlaku jezdí i autobusy RegioJet a Flixbus. Cesta autobusem je výrazně rychlejší.
Vlaky jezdí přes Vojtanov a Hazlov, jiná trať vede do Skalní a Lubů
Ubytování: Aš, Skalná, eventuálně Plesná, Luby, Kraslice. Poblíž rozhledny Háj je rekreační areál včetně možnosti ubytování.
Na začátku a konci túry je možno nakoupit ve městech (v Kraslicích supermarket naproti nádraží). Cestou omezeně ve Vojtanově, Skalné a Lubech.
Hospody jsou ve větších obcích, otevírací dobu je lepší ověřit dopředu, zvlášť mimo sezónu. U rozhleden Háj a Kepellenberg je turistický chata s občerstvením. Ve skalní pod hradem Vildštejn jsou kavárny.
V Dolních Pasekách se nachází minerální pramen. U ruiny kaple pod vrchem Kapellenberg je značený pramen, ale v létě nemá vodu (srpen 2020). Cestou drobné potůčky, ale je lepší počítat se zásobou vody, případně se dá doplnit v obcích.
Trasa
km 0
Aš - město (nádraží)
Nejzápadnější město v ČR.
Vlak z Chebu má v Aši několik zastávek, tahle je nejnižší centru. Před městem se železniční trať rozdvojuje. Jedny koleje vedou do německého Selbu, druhé na konec výběžku do Hranic.
Ve městě je k vidění hlavně zámeček, muzeum a kostel na Mikulášském vrchu, muzeum Ašska u náměstí.
Ke známé rozhledně na vrchu Háj vede modrá značka upravenými parky.
km 3,0
Bismarckova rozhledna (Rozhledna Háj u Aše)
Čtyřpatrová kamenná rozhledna, 122 schodů
Záměr postavit rozhlednu na vrchu Háj / Hainberg je staršího data, ale nepodařilo se získat dostatek prostředků. Situace se však změnila v roce 1895 u příležitosti 80. narozenin prvního německého kancléře Otto von Bismarcka. Byl založen spolek pro výstavbu rozhledny a z obrovského množství architektonických návrhů vybrán vítězný.
První návštěvníky přivítala kamenná věž na počátku minulého století. V roce 2010 byl v okolí vybudován sportovní areál a rozhledna nedávno prošla rekonstrukcí.
Pokračujeme po žluté dolů sjezdovlami a na Dolní a Horní Paseky.
km 6,1
Dolní Paseky
V severní části obce najdeme Minerální pramen známý již od 12. století. Později byl považován za léčebný a byl nad ním vystavěn dřevěný altán, který byl nahrazen zděným pavilonem.
Přecházíme most přes řeku (za mostem kamenný smírčí kříž) a dále po žluté do Horních Pasek.
km 8,6
Horní Paseky
Malá část obce, nad níž se nachází park větrných elektráren. Mezi věžemi elektráren stojí Rozhledna Stráž u Aše. Jedná se o 11 metrů vysokou bývalou vojenskou strážní věž ze 70. let, která je dnes (2020) ve velmi špatném stavu.
Kolem větrného parku scházíme ke státní hranici a na část cesty přecházíme do Německa. Před obcí Bad Brambach odbočujeme na upravenou značenou cyklostezku (Musikantenradweg) podél hraničního potoka. Cestou nová zastřešená dřevěná lávka přes potok.
km 16,7
Kapellenberg - 795 m
Na vrcholu kopce se nachází 18 m vysoká dřevěná rozhledna, původně otevřená ve třicátých letech minulého století. Po okupaci Československa v roce 1968 byla věž pro návštěvníky uzavřena, později byla kvůli havarijnímu stavu odstraněna východoněmeckými úřady. V roce 1982 byla obnovena byla podle původních plánů a se znovu otevřena 1993.
Pod kopcem směrem na Schőnberg najdeme ruiny kaple. Pramen jsme našli vyschlý (srpen 2020).
Pokračujeme po žluté na Schőnberg, kde se nachází zrekonstruovaný zámeček, dále k hlavní silnici a po ní přes hranice zpět do ČR do pohraničního města Vojtanov (několik čerpacích stanic, nádraží).
km 24,7
Starý rybník - zřícenina
Na kraji obce stojí mezi Čistým a Novým rybníkem areál zříceniny gotického hradu, empírového zámku a hospodářského dvora. Hrad se 14. století na konci 18. století vyhořel a jako sídlo byl v polovině 19. století nahrazen zámkem. Je chráněn jako kulturní památka, ale i přes to je dnes ve velmi špatném a neudržovaném stavu. Areál je oplocen soukromým majitelem a chátrá.
Po silnici a zelené značce přejdeme do nedaleké Skalné.
km 24,9
Skalná, Hrad Vildštejn
Dříve se město nazývalo stejně jak hrad - Vildštejn.
Románský hrad z doby kolem r. 1200 patří k nejstarším vodním kamenným hradům v Čechách. Ve své historii mnohokrát měnil majitele a prodělal mnoho přestaveb. V padesátých letech byl po zestátnění velmi zdevastován a v osmdesátých letech bylo dokonce vydáno demoliční rozhodnutí. Naštěstí k demolici nedošlo a na přelomu tisíciletí koupil ruinu soukromý majitel, který stavbu po rekonstrukci otevřel veřejnosti. Rekonstrukce stále pokračují
Dnes je v hradu malé muzeum - expozice věnovaná soudnictví a věznění, hospoda a prostor pro kulturní akce.
Ze Skalné pokračujeme dlouho po červené. Přes Velký Luh do Lomničky a Lubů.
km 33,0
Lomnička
Obec Lomnička má velmi silnou židovskou tradici. Příchod židů se předpokládá v druhé polovině 18. století. Židovský hřbitov z počátku 19. století se nachází na kraji lesa a byli zde pohřbíváni židé i z mnoha okolních vesnic (poslední v roce 1924). V minulosti byl poničen a obvodová zeď zbořena. Na přelomu tisíciletí byl částečně rekonstruován. Dnes je v borovém lese přes osmdesát náhrobních kamenů.
Kolem obce vede naučná stezka s tematiku židovské historie. K dalším zastavením patří domek rabína, hřbitov a kostel.
Červená značka pokračuje po silnici přes Vackov a dál lesem a loukami do Lubů.
km 38,1
Luby
Historie města Luby, bývalého Schönbachu, je spjata s výrobou houslí. Výroba strunných nástrojů se traduje už od počátku 17. století. To připomíná památník - socha houslisty.
Na kraji města přicházíme kolem hřbitova s pěkně upravenou kaplí. V Lubech je nádraží, několik hospod, možnost ubytování a nákupu.
Severně od města stával od 17. století zámek. Po několika přestavbách byl zničen ve druhé světové válce. Nějakou dobu sloužil k ubytování pohraničníků a pak dále chátral. Později byl částečně zbořen a dnes zbývá jen jedna z obvodových stěn a to ve velmi špatném stavu.
Přicházíme zámeckou alejí, udržovanou díky okolnímu golfovému areálu. Pokračujeme po červené na Vysoký Kámen. Pozor, podél silnice je turistická trasa přeznačena (2020).
km 45,6
Vysoký kámen - 774 m
Křemencové skály na vrcholu kopce připomínají zříceninu hradu. Skalní stěna je částečně osazena jištěním pro sportovní lezení. Okolo vede pěšina a na vrcholu je přístupná vyhlídka po plechové lávce. Výhled je na všechny světové strany (Slavkovský les, Český les, Smrčiny a kopec Háj s rozhlednou, Krušné hory se Špičákem a Klínovcem).
Na Vysokém kameni stával podle pověsti velký hrad, který byl proklet a propadl se do země. Ve skále jsou údajně ukryty nesmírné poklady hlídané Bílou paní, k nimž se přístup otvírá pouze na Velký pátek. Jižně od Vysokého kamene se prý do země propadla také celá vesnice. Podle legendy se zde občas z hlubin země ozývá slabý nářek mrtvých a vyzvánění kostelních zvonů.
Do Kraslic je možné dojít po červené, nebo po žluté a dál po silnici.
km 56,0
Kraslice
Název města prý nepochází z malovaných velikonočních vajíček, ale ze zkomoleniny nářečného pojmenování označení kopce porostlého jehličnatým lesem.
Ve městě najdeme nádraží (Vlak do Sokolova nebo Karlových Varů), restaurace, ubytování a možnost nákupu.
