Gruzínská metropole bývá nazývána Perla Kavkazu. Horami obklopené Tbilisi nabízí pestrou všehochuť dávné historie, živého centra i moderní architektury. Řeka Mtkvari protínající střed města přitéká až z Turecka a propojuje několik významných míst gruzínské historie od nedaleké Mcchety přes skalní město Uplisciche až po vzdálenou Vardzii.
Metekhi
Na útesu nad řekou shlíží na město král Vachtang Gorgasali ze svého koně. Zakladatel města si vysloužil čestné místo na vedle kostela Metekhi datovaného do 13. století. V těchto místech se nacházelo nejstarší osídlení.
Legenda praví, že sem král Vachtang vyrazil na lov ze svého sídla ve Mcchetě. Šípem zranil srnce (v jiné verzi holuba) a zvíře, jež spadlo do horkých sirných pramenů se podle jedné verze zázračně uzdravilo, podle jiné prachobyčejně uvařilo. Každopádně bylo objeveno strategické místo chráněné okolními horami a vhodné k přesunu královského sídla. Název města vznikl z gruzínského slova Tbili = teplý.
Sirné lázně
Léčivou sílu horkých pramenů Můžeme zažít i dnes v jednom z mnoha lázeňských domů. Stačí přejít přes most Metekhi a vybrat si mezi typickými cihlovými kupolemi. Proti proudu říčky dojdeme k malému vodopádu.
Ještě dál proti proudu se v celém údolí rozkládá obrovská botanická zahrada s dalšími vodopády, pavilony a místy k odpočinku.
Narikala a Sololaki
Po schodech nebo strmými klikatými uličkami stoupáme kolem červené cihlové mešity k bráně do pevnosti. Cestou můžeme ochutnat točenou fialovou zmrzlinu z vína, místní specialitu.
Pevnost Narikala je přístupná východní branou a z hradeb se nabízí další z krásných výhledů na město. Většina opevnění pochází z doby krále Davida IV Stavitele z 12. století. Na nádvoří stojí nově opravený kostel Sv. Mikuláše.
Na hřebeni, zvaném Sololaki, stojí dvacetimetrová socha Matky Gruzie (Kartlis Deda). Ze svého podstavce hledí na město s vínem pro přátele v jedné ruce a s mečem na případnou obranu proti nepřátelům v ruce druhé.
Necelých dvěstě metrů zpátky, směrem k pevnosti končí lanovka, kterou si můžeme ušetřit stoupání.
Park Rike a moderní architektura
Z vyhlídky nelze přehlédnout moderní dominanty města. Bílý ocelový most se skleněnými výplněmi spojuje rozlehlý park na levém břehu se starým městem. Most Míru navrhl italský architekt Michelle de Lucchi a poté, co ho vyrobili v Itálii, byl rozložen a převezen dvěma stovkami kamionů. Ve Tbilisi ho smontovali a zprovoznili v roce 2010 jako lávku pro pěší.
Dva obří kovové tubusy navrhli rovněž italští architekti jako koncertní halu. Přímo nad ní se tyčí prezidentský palác, jehož skleněná kupole je dílem stejného architekta jako Most Míru.
Budova veřejných služeb na protějším břehu připomíná organickými tvary svých střech houby.
Staré Město
Ssjdeme-li od pevnosti směrem k řece, do starého města, dostáváme se do úplně jiného světa. Uličky, jež neznají pravé úhly ani maximální povolené sklony, a domy, jejichž balkony téměř ignorují gravitaci, potěší oko nejednoho fotografa. Na úpatí hřebene najdeme pár ulic od sebe židovskou synagogu, arménský kostel a pravoslavnou katedrálu. Nepříliš nápadná katedrála Sioni je sídlem gruzínského patriarchy.
Bulvár Rustaveli
Půl druhého kilometru dlouhá rušná třída lemovaná platany propojuje většinu významných budov veřejného života. Na jižním konci začíná Náměstím Svobody. Toto dějiště historických událostí vystřídalo hned několik jmen včetně "Leninovo". V čele stojí výrazná budova radnice s pruhovaným obkladem a na místě bývalé Leninovy sochy se dnes tyčí sloup s pozlaceným Svatým Jiřím, probodávajícím draka svým kopím.
Operu, Národní muzeum, parlament a další budovy míjíme na hlavní třídě směrem k pomníku básníka Šoty Rustaveliho, jednoho z největších gruzínských klasiků.
Dáme se parkem k řece a přejdeme most Chughureti. Na něm se pravidelně rozkládá bleší trh. Všehochuť uměleckých předmětů, starožitnosti, kýčovitých cetek a domácích potřeb je rozprostřená po obou stranách mostu.
Tsminda Sameba
Čtvrti Avlabari na levém břehu řeky vévodí dominanta města, moderní katedrála Nejsvětější Trojice. Nejvyšší náboženská stavba Na jižním Kavkaze byla dokončena až v roce 2004 a tyčí se do výška 87 metrů. Největší zvon váží úctyhodných 9 tun. Vnitřní prostor je nezvykle vzdušný. Z terasovitého schodiště je nejlepší výhled na zapadající slunce
Blízké okolí tvoří upravená zahrada, ale o pár ulic dál už na zlatý svatostánek hledíme skrz chomáče kabelů na pokroucených stožárech.
Mtatsminda
Telekomunikační věž vysokou úctyhodných 275 metrů se tyčí na vrcholu 719 metrů vysoké hory Mtatsminda. Vedle obrovské červenobílé trojnožky že sedmdesátých let se rozkládá obrovský zábavní park. Pouťovými atrakcím vévodí obří ruské kolo s úžasným výhledy. Hned vedle najdeme zastaralou horskou dráhu a nespočet kolotočů a dalších radovánek.
Z centra Tbilisi sem vede lanovka, v jejíž horní stanici najdeme restauraci a vyhlídkovou terasu. Odsud máme celé město jak na dlani.
Pěšky se dá vyjít z několika stran, například z hřebene Sololaki. Většina stezek je doplněna lávkami ve strmých svazích hory.
Kousek pod mezistanicí lanovky stojí klášter Mamadaviti, přezdívaný Tbiliský Pantheon. Ze zdi za kostelem vytéká pramen chladivé vody, který při procházce v parném létě přijde vhod.
Kronika Gruzie
Nad přehradou zvanou Tbiliské moře se tyčí památník Kronika Gruzie. Šestnáct třicetimetrových obelisků znázorňuje dějiny země na kovových reliéfech. Pomník nad vysokým schodištěm začali budovat v roce 1985 podle návrhu architekta Zuraba Cereteliho. Přezdívá se mu "Gruzínský Stonehenge". Dá se sem dostat ze stanice metra Guramishvili nebo lépe taxíkem z centra.
Výlet do Mcchety
Dvacet kilometrů východně od města se nabízí výlet do bývalého sídla králů a jednoho z nejsvětějšícj míst v zemi. Na soutoku řek Mtkvari a Arakvi, v samém centru městečka Mccheta najdeme druhou největší katedrálu v zemi Sveticchoveli. Dnešní bazilika ze zeleného kamene pochází z 11. století, ale předcházel ji mnohem starší svatostánek. Na tomto místě přijal na počátku 4. století král Miriam III. křesťanství z rukou poutnice svaté Niny. Gruzie je po Arménii druhou zemí na světě, jež přijala křesťanství za státní náboženství.
Ve Mcchetě stojí za návštěvu i klášter Samtavro a kostel Jvari na nedalekém vršku přímo nad soutokem
Tbilisi je jedním z možných odrazových můstků pro cestování po Gruzii. Odsud nějsnadněni seženete dopravu do dalších částí země. Na mezinárodní letiště Šoty Rustaveliho přilétá více společností, nejčastěji přes Istanbul nebo přes Varšavu. Kromě toho lze sehnat i přímé lety nízkonákladových aerolinek do Kutaisi a je-li vaším cílem horská oblast Horní Svanetie, jedná se o jednodušší cestu.