Portugalsko

Cestování mimo plážovou sezónu

Portugalsko. To jsou pláže, útesy a památky, dočítáme se na stránkách cestovních kanceláří. To ale rozhodně není všechno. Země jen o málo větší než Česká Republika, uzavřená mezi Španělskem a Atlantikem toho nabízí mnohem víc. Ve středověku to býval konec světa, ale byli to právě Portugalci, kdo významně přispěl k rozšíření mapy tehdejšího poznání. 

Dnes už poznáváme trochu jinak a hlavně se můžeme celkem dobře rozmyslet předem, co chceme vidět a jaké zážitky absolvovat. Cesta bude určitě ještě o něco pestřejší a zajímavější. Sdílením svých zkušeností rádi pomůžeme s plánováním výletu. Následující stránka vás může sice trochu ochudit o nečekané situace, ale zase díky ní neminete zajímavá místa. 

ST

GM

TO

W

SI

LI

PV

CA

SE

AM

JU

AL

SC

OX

SW

RP

FA

PP

BE

SL

seagull

Naše cestování po Portugalsku probíhalo v prosinci 2019 hlavně v pronajatém autě a s lezeckým materiálem pod sedačkami.

Celé vyprávění o zimní cestě do teplých krajin jsme rozdělili na dvě části:

Portugalsko I. - Z deštivého Lisabonu až na nejvyšší horu

Portugalsko II. - Na jih  za lezením, pláže a skály Algarve a zpět do Lisabonu

a k tomu přidali 

Výstup na nejvyšší horu Torre v pohoří Serra da Estrela

Torre de Estrela

Cíle k navštívení

     Lisabon

          Městská doprava v Lisabonu
          Alfama
               Castelo de São George 
               Tramvaj číslo 28
          Elevador de Santa Justa 
          Praça do Comércio 
          Parque das Nações
          Belém
               Ponte 25 de Abril

               Torre de Belém

               Památník objevitelů
          Aqueduto das Águas Livres

     Ponte Vasco Da Gama

     Cascaís         

          Boca do Inferno     

     Cabo da Roca          

     Sintra     

     Fatima         

           Grutas da Moeda         

           São Mamede     

      Tomar         

           Convento de Cristo

     Serra da Estrela
          Torre
     
Elvas
          Aqueducto da Amoreira
     
Juromenga
     Přehrada Albufeira do Alqueva
     Rocha da Pena

     Algarve
         
Faro
          Silves
          Gruta de Benagil
          Lagos, Ponta da Piedade
     Sagres, Cabo se Sao Vicente
     Odeceixe
     Santiago do Cacém
     Sesimbra 
 

Elvas, Amoreira Aqueduct

Trocha zeměpisu úvodem

 

Portugalská republika je nejzápadnější stát kontinentální Evropy. Na špičce Pyrenejského poloostrova je jeho jediným sousedem Španělsko. Druhou polovinu jeho obvodu omývají vlny Atlantiku. Dále patří Portugalsku souostroví Azory a Madeira, které mají autonomii. Kapverdy jsou od roku 1975 samostatnou republikou. 
Portugalsko je jedním z nejstarších států v Evropě. V 15. a 16. století bylo  mořeplaveckou velmocí, jež přispěla k mnoha objevům a tím si získala významné kolonie. Svou rozlohou 92 tisíc km2 je o 17% větší než ČR. Hlavním městem je Lisabon, ležící na ústí významné řeky Tejo. Další významná města jsou Porto, Braga, Coimbra a Faro. 
Střed a severovýchod Portugalska je poměrně hornatý. Pobřeží je často lemováno skalnatými útesy. Nejvyšším bodem pevninské části je hora Torre (1993 m) v pohoří Serra da Estrela. Nejvyšší bod Portugalska leží na Azorském souostroví a je jím sopka Ponta do Pico (2351 m).

 

Pár praktických informací

V Portugalsku vládne mírné podnebí ovlivněné Atlantským oceánem a středozemním mořem. Zimy jsou mírné s četnějšími srážkami. Nejstabilnější letní počasí nabízí Algarve na jihu země, což je také nejnavštěvovanější plážový region.

Portugalsko je členem EU, platí se Eurem a nečekají nás žádná divoká překvapení. Mluví se portugalsky, ale domluvíme se bez problémů anglicky i španělsky. Při příjezdu si posuneme hodinky o hodinu nazpět. 
Zásuvky jsou stejné jako u nás a s pitnou vodou většinou není problém.

Telefonní předvolba do Portugalska je +351,nouzové volání je stejně jako ve zbytku Evropy 112. V rámci EU by pro vás měly platit stejné ceny hovorů jako doma. 
České velvyslanectví sídlí v Lisabonu (Embaixada da República Checa) v ulici Rua Pero de Alenquer 14. Kontaktní údaje a aktuální informace najdete na
stránkách ministerstva zahraničí
Cenově je Portugalsko jen o něco málo dražší než Česko. V supermarketu nakoupíte celkem srovnatelně, jídlo v restauracích a ubytování budou o něco dražší, ale záleží na lokalitě a sezóně. 

Portugalská kuchyně je tradičně založená hlavně na hojnosti plodů moře. Ze sladkostí určitě nevynechte koláčky, zvané Pastel de nata.

 
Lisbon

Letenky

Letenky se dají sehnat celkem levně, pokud chytíte dobré termíny a ceny u lowcostových společností. Do Portugalska hodně létá Ryanair. Frekventovaná letiště jsou Lisabon, Faro a Porto. Letiště v Lisabonu má dva terminály, mezi nimiž jezdí autobus. Terminál 1 je otevřený nonstop. Menší dvojka, určená hlavně pro vnitroschengenské lety se v noci na pár hodin zavírá. Ani na jedničce není moc prostoru k sezení. Přímo na letišti končí červená trasa metra.

Přímé lety z ČR zatím nejsou. Z nejbližších letišť zkuste například Vídeň. Přestupy jsou často na London - Stansted nebo Bergamu. 

U všech letů u Ryanair si při přestupu musíme po příletu vyzvednout svá zavazadla, poté je znovu odbavit a znovu projít bezpečnostní kontrolou. U přestupů s krátkým časem pamatujme na to, že přepážky odbavení zavazadel se zavírají 40 minut před odletem.

Na letiště Milano-Bergamo je součástí obou nakoupených letenek aspoň Fast track, kdy zavazadla odevzdáte ve VIP salonku a z toho pokračujete rovnou na bezpečnostní kontrolu. Nemusíte na klasické odbavovací přepážky a vyhnete se dost možná i dlouhé frontě na bezpečnostní kontrolu (u nás to byla možná hodina).

Edit duben 2020:

Nikdo neví, jak to bude po koronakrizi, kdy se zase začne létat, odkud kam, s kým a za kolik... 

 

Doprava v Portugalsku

Portugalskem se dá cestovat vlakem nebo autobusem. Obojí je na dobré úrovni, autobusy jsou o něco levnější. 

Půjčení auta
Pro výlety po Portugalsku s jistou dávnou nezávislosti se hodí půjčit si auto. Půjčovny často sídlí kolem letiště, ale ne přímo. Je dobré si zkontrolovat, zda mají shuttle z terminálu do své provozovny. Jinak se může stát, že provozovna je téměř u ranveje, ale dost daleko od terminálu. 
A samozřejmě si pořádně přečtěte podmínky, jako vždy :-)

Dálnice jsou v Portugalsku zpoplatněné a to buď elektronickým mýtem nebo platbou v hotovosti na mýtní bráně. V půjčovně si buď můžete pronajmout krabičku, jež za vás elektronické mýto vyřeší (a pak vám ho naúčtuje), nebo platit klasicky při průjezdu (to ale neumožňují všechny dálnice.

 
191223130622.jpg

Ubytování

Ubytovacích kapacit je v Portugalsku dostatek. V sezóně raději rezervujte dopředu a mimo sezónu si hlavně v plážových oblastech radši ověřte, jestli je zařízení v provozu
My jsme ubytování testovali pouze v Lisabonu a to velmi úsporně. Dá se samozřejmě sehnat ve všech kategoriích ceny a kvality. My jsme zvolili jednu z nejlevnějších možností a stačilo. Hostel Aristheu v ulici Almirante Reís. Poloha je pro zdatnější tak akorát na pěší docházku, ale když zrovna prší, může se zdát daleko :-)
Většina spolubydlících byla poněkud tmavší pleti než my, hlavně Indové, ale měli jsme pětilůžkový pokoj s koupelnou, kde jsme byli sami. Batohy jsme nechávali u postele, cenné věci zamčené v plechové skříňce dole v jiném pokoji. K dispozici je společná kuchyňka. Celkově se snaží udržovat čistotu, ikdyž někdy tak trochu po svém :-)
Výhodou je, že tři noci pro dvě osoby nás stály padesát euro.

 

Sportovní aktivity

Nejjednodušší je pěší turistika. Pobřežím i horami vede spousta dálkových tras a prochodit Portugalsko by nějaký čas zabralo. Zapomeňte ale na naší rozmazlenost z turistického značení Klubu českých turistů. 

Mezi zajímavé lokality patří pohoří Serra da Estrela, kde se nachází i nejvyšší hora pevninského Portugalska Torre (1993 m). Sice se dá vyjet autem až nahoru, ale v okolí vede mnoho pěkných cest mezi žulovými skalami, malými přehradami a řídnoucí vegetací. 

Téměř dvoutisícové pohoří dává přímořskému Portugalsku dokonce prostor pro Lyžařský areál. Estancia de Ski je maličký areál se čtyřmi vleky (z toho jeden je dokonce sedačková lanovka) a převýšením skoro jako na Monínci. Mořeplavecký národ nicméně toto zpestření pojal za své. V prosinci, kde jsme Torre navštívili, zbyl z listopadové sněhové nadílky úzký proužek, na němž bylo narváno jak v akvaparku. 

Cyklistika je zajímavá alternativa přesunu při poznávání okolí, navíc na vlastní pohon. Portugalsko je spíše kopcovité, kvalita asfaltu je velmi různorodá. Řidiči jsou relativně ohleduplní, ale občas poněkud splašení, tak pozor...

Část lisabonského pobřeží jsme se rozhodli prozkoumat ze sedla kola. Byť městského, ale rozhodně na dlouhých nábřežích poskytuje lepší rychlost, než vycházkové polobotky. Cyklostezka podél pobřeží dá člověku vlastí prostor a většinou není potřeba bláznivě kličkovat mezi auty. Půjčoven bicyklů je v centru Lisabonu mnoho. Zkušenost máme s Bike Iberia, kde na nás zkoušeli různé tríčky s cenou a ještě si chtěli do zástavy ponechat naše ID (občanky). Mnohem lépe jsme se domluvili nedaleko u Lisbon Bike Rentals. Byli milejší a měli lepší kola (specializují se hlavně na silničky a to Canyon). Kolo bylo sice na kratší čas, ale to nám přesně stačilo. 10E / 3 hod. Jako bonus mají ve svém obchůdku i kafe a hlavně sprchu.

Portugalsko je velmocí vodních sportů. Kilometry pobřeží Atlantiku z něj dělá oblíbenou destinaci surfařů z celého světa. K tomu bohužel my, suchozemské krysy dokážeme říct málo :-)

Letní sezóna je oblíbená pro plavání na hladině i pod ní. Potápění a šnorchlování také živí mnoho půjčoven, stejně jako paddleboardy, kajaky a další plavítka. V zimě jsou otevřené půjčovny spíš raritou. 

Naším sportovním cílem bylo hlavně lezení, ikdyž rozhodně ne jako hlavní náplň. Ve srovnání se svým větším sousedem nepatří Portugalsko k vyhlášeným lezeckým destinacím. Nicméně skály a skalky všeho druhu jsou rozptýlené po celé zemi a ani lezecky se nudit nebudete. Praktické informace k některým oblastem najdete například na webu lezeckého klubu Sintra nebo tady i s mapou oblastí.

Nám se líbilo hlavně Rocha da Pena (severně od Faro) a Sesimbra nedaleko Setúbalu. Podél pobřeží, a to nejen Algarve, najdeme celou řadu nádherných útesů přímo vybízejících k lezení. Tedy hlavně zdatnější lezce, protože na začátečnické cesty moc nenarazíme. Od jedné z takových lokalit (poblíž nejjihozápadnějšího bodu Evropy) nás odradily poměrně nedávné články o rezivějícím jištění vypadávajícím ze skály. Všudypřítomný vítr a slaná voda mají velkou sílu, tak opatrně, než se do něčeho vrhnete.

 
Benagil
Torrre de Estrela
191229114010.jpg
191230152108.jpg
191225123554.jpg

Cíle a destinace

Neprojeli jsme celé Portugalsko a také doufáme, že jsme tam nebyli naposled. Vybrat to nejzajímavější není jednoduché a každý bude mít výběr trochu jiný. Tady je ten náš.

 

Lisabon

 

Lisabon je nejzápadnější hlavní město pevninské Evropy. Leží na širokém ústí řeky Tejo a to hlavně na jejím pravém břehu. S druhým břehem je centrum město propojeno pouze dvěma mosty a oba z nich jsou velkými díly technologie. Starší most 25. dubna (Ponte 25 de Abril), připomínající většího a slavnějšího "brášku" ze San Francisca. Po dvoupatrovém visutém mostě vede šest pruhů pro auta a pod nimi jezdí vlak. Až když jeho kapacita přestala dostačoval, vybudovali Lisaboňané most druhý, jež si dodnes v Evropě zachovává prvenství ve své délce. 

Kopcovitý Lisabon je samozřejmě i velmi významným přístavem a to již od doby středověkých objevitelů. Staré a křivolaké uličky skrývají mnoho zákoutí a nečekaných vyhlídek. Současná podoba Lisabonu je významně ovlivněna velkým zemětřesením v roce 1755, které srovnalo část města se zemí. Výborným příkladem následné obnovy je například nábřežní čtvrť Baixa. 

 
Prada do comercio

Městská hromadná doprava v Lisabonu

 

Lisabon má celkem čtyři linky metra, značené a nazvané podle barvy (jako naše turistické trasy) a pět linek tramvají. Nejznámější je číslo 28, jež se spíš  jako turistická atrakce proplétá uličkami historické čtvrti Alfama. Na letiště se dostaneme červeným metrem.

Jedna jízda MHD stojí 1,5 E, ale nejdřív si musíte za padesátník koupit nabíjecí kartičku. Metro má na vstupu i výstupu turnikety. Celodenní jízdenka na MHD stojí 6,40 E, včetně žluté tramvaje, výtahu Santa Justa a ostatních historických lanovek. 24 hodinový lístek i s trajekty stojí 9,50 E. Informace o trajektech najdeme zde.
Do blízkých letovisek Cascais a Estoril jezdí příměstský vlak. Stejně tak to Sintry, jež je častým turistickým cílem.​

Tram 28
Alfama, Lisbon
Elevador Santa Justa Lisbon

Alfama

 

Alfamaje nejstarší čtvrť Lisabonu ležící mezi řekou Tejo a hradem Sv. Jiří, který vévodí celému panoramatu. V dobách maorské nadvlády to bylo vlastně celé město, které se postupně dál a dál rozšiřovalo. Nejlepší výhledy na město poskytují vyhlídkové terasy - Miradouros, jež díky členitosti terénu najdeme téměř na každém rohu. 

Nejstarší opevnění hradu Castelo de São George pochází už ze sedmého stoleté před naším letopočtem. Od té doby se na něm vystřídalo nespočet vládců, oprav, úprav i horších období. Ani jemu se nevyhnulo velké zemětřesení z roku 1755. 

Spletitými uličkami, kde by se člověk často bál otočit osobním autem vedou úzké koleje, po nichž se prohání slavná tramvaj číslo 28. Její trasa zahrnuje většinu turistických atrakcí a její historický dřevěný interiér ještě umocňuje dojem pouťové horské dráhy. 

Lisbon
Elevador Santa Justa, Lisboa

Výtah Santa Justa

 

Elevador de Santa Justa / Elevador do Carmo je výtah, propojující ulici Santa Justa (čtvrť Baixa) s náměstím Carmo navázané nahoře na ulici Rua Carmo (čtvrť Bairro Alto).

Postavili ho na přelomu 19. a 20. století podle návrhu portugalského inženýra Raula Mesniera de Ponsarda. Železná věž je postavená v neogotickém stylu a každé patro je zdobené jiným způsobem. Pro svůj vzhled bývá mylně připisován Gustavu Eiffelovi. Autorem je jeho žák, který se narodil v Portu Francouzským rodičům. Zpočátku byl výtah poháněn párou, později přešli na elektřinu. V roce 2002, tedy sto let po svém otevření, byl výtah zařazen mezi národní historické památky. 

Věž se z ulice Santa Justa tyčí do 45-metrové výšky a na jejím vrcholu je přístupná vyhlídková terasa, odkud máme celé centrum Lisabonu jako na dlani. Výškový rozdíl mezi spodní a horní ulicí je "pouhých" 30 metrů. 

Uvnitř se pohybují dve kabiny a dřevěným interiérem. Každá z nich pojme 24 pasažérů, z nich většina jsou turisté. Svezení výtahem nám umožní celodenní jízdenka Lisabonské městské hromadné dopravy.

Santa Justa je jediný městský vertikální výtah v Lisabonu. Ostatní „elevadores“, jako například Elevador da Glória či Elevador da Lavra, jsou pozemní lanové dráhy.

Praça do Comércio – Obchodní náměstí


Přímo u řeky Tejo leží jedno z největších a nejkrásnějších lisabonských náměstí. Říká se mu také Palácové náměstí (portugalsky Terreiro de Paço). Ze třech stran ho ohraničují tři bloky třípatrových domů s podloubími. Čtvrtá strana se otevírá na nábřeží široké řeky. 
Původně stál na tomto místě královský palác - Palácio da Ribeira - z šestnáctého století. Tehdy král Manuel I rozhodl přesunout své sídlo z hradu Sv. Jiří k řece Tejo. Ničivá síla zemětřesení v roce 1755 ale nebrala na jeho architekturu ohledy. V rámci následné obnovy Lisabonu dostalo okolí náměstí, čtvrť Baixa, rozkládající se relativně na rovině nový, pravoúhlý řád. Podoba náměstí je dílem architekta Eugenia dos Santos pod záštitou Markýte de Pombal, jež se o obnovu Lisabonu zasloužil velkou měrou.  
Někdy se náměstí přezdívá "U Černého koně", podle jezdecké sochy uprostřed. Na koni sedí král Josef I. Za ním se tyčí vítězný oblouk Acro da Victoria, jímž projdeme do živé obchodní třídy Rua Augusta.
 

Parque das Nações

 

Na severovýchodním nábřeží Lisabonu najdeme moderní Park národů (Parque das Nações), kde se před 20 lety konala světová výstava EXPO zasvěcená mořím a oceánům. Významné na areálu EXPA bylo, že se doposud využívá a všechny stavby s mořem a mořeplavectvím nějak souvisejí. V souvislosti vzniklo celé moderní město, s veškerou infrastrukturou a zázemím. Významná je budova nádraží, oceanárium či nákupní centrum Vasco de Gama. Vyhlídku na dlouhý most Vasco de Gama máme z moderní budovy nazvané Torre Vasco de Gama. 

Torre Vasco Gama, Lisbon
191230145858.jpg
191221140218.jpg
191221143520.jpg
191221145836_tel_L.jpg

Belém

 

Belém je čtvrť na západním nábřeží, velmi blízko ústí řeky Tejo do Atlantiku. Právě její poloha jí předurčuje velké propojení s mořeplavectvím a obranou města. 

Belémská věž Torre de Belém je 35 metrů vysoká věž z počátku 16. století, jež byla součástí opevnění Lisabonu. Dnes je s nábřežím propojena lávkou a za vstup se platí. 

Je pár minut pěšky proti proudu nemůžeme přehlédnout Památník objevitelů. Padesát metrů vysoká stavba má tvar přídi lodě s Jindřichem Mořeplavcem v čele řady dalších významných Portugalců.

Most Pětadvacátého Dubna pojmenovaný na počest Karafiátové revoluce (Ponte 25 de Abril) propojuje centrum Lisabonu s protější čtvrtí Almada. Na druhém břehu shlíží na řeku obrovská socha Ježíše Krista (Cristo Rei) na mohutném podstavci. Most je 2277 m  dlouhý a slouží od roku 1966. Původně 4 pruhy pro auta byly rozšířeny na 5 a pak 6. Se železnice ve spodním patře se původně uvažovalo, ale pak se ušetřilo a konstrukce byla odlehčená. Pak jí při náročné rekonstrukci 1999 přidali (navýšili pilíře a přidali další nosná lana). Na 7. pilíř mostu se dá výtahem vyjet na vyhlídku.
 

Aqueduto das Águas Livres

 

Akvadukt z osmnáctého století, který přiváděl vodu do Lisabonu. Mohutná stavba přemosťuje Vale de Alcântara na předměstí Lisabonu nedaleko nádraží Campolide.

Dnes již se akvadukt nevyužívá, ale je možné ho přejít v rámci návštěvy Museu da Água (Muzeum vody), nacházející se na jeho jihovýchodním konci ve čtvrti Campolide. 

191220154030.jpg

Ponte Vasco Da Gama

Jediný most Lisabonu přestal stačit a tak si postavili druhý. A rozhodně při tom netroškařili. V roce 1998 otevřeli most, jež je dodnes nejdelším v Evropě. Mořeplavec, jehož jméno nese objevil o pět set let dříve námořní cestu do Indie. 

Most je dlouhý 12,3 kilometru (s nájezdy 17 kilometrů), široký 30 metrů a má šest jízdních pruhů. Byl vybudován tak, aby odolal seismickým otřesům a při jeho návrhu už museli zohlednit zakřivení země. Nejdelší rozpětí měří 420 m.

Podobně jako druhý most je zpoplatněn pouze ve směru na sever, tedy do města. Za cestu z města se neplatí. V prosinci 2019 stál příjezd do Lisabonu 2,85 E za osobní auto. 

 
191229180152.jpg

Cascaís

 

Cascaís je v podstatě předměstí Lisabonu. Leží asi 30 km západně od centra a patří mezi nejbohatší obce v Portugalsku. Dříve rybářská vesnička na pobřeží Estoril si získala slávu a věhlas jako letní sídlo portugalské královské rodiny koncem 19. a počátku 20. století. S tím se sem začala stahovat smetánka z celého Portugalska. Nedaleko centra na pobřeží najdeme hojně navštěvovaný skalní útvar Boca do Inferno. 

Méně známé jsou písečné duny u pobřeží dál na západ. Duna da Cresmina se rozprostírá mezi vesničkami Guincho a Cresmina jako nestabilní ekosystém neustále větrem přesouvaného písku. Dnes je zde vyhlášen malý park, kde se turisté smí pohybovat jen po dřevěných lávkách. Šíření "pouště" se místní snaží bránit bariérami z keřů a větviček. 

Boca do Inferno

Boca do Inferno je v překladu pekelná tlama. Tu totiž připomíná skalní útvar na pobřeží přímo v Cascaís. Původně vymlely mořské vlny pobřežní jeskyni, jíž se později propadl strop. Vznikla tedy jakási propast oddělená od oceánu skalním obloukem. Dovnitř se vlévají vlny Atlantiku a hlavně v zimním období, kdy je oceán divočejší se prudce rozstřikují  z propasti do výšky. Místo má své kouzlo, jež přineslo mnoho legend o jeho vzniku. Však i jeho název je spojen s peklem. 

Podél pobřeží vede cyklostezka a přímo u skalního útvaru je stánek s občerstvením a suvenýry. V létě se dá sejít až k moři, v zimě mohou být turistické chodníky z bezpečnostních důvodů zavřené.

 
191221162046.jpg
191221174448.jpg
191221180822.jpg

Cabo da Roca

 

Skalnatý výběžek je nejzápadnějším bodem Portugalska a celé pevninské Evropy. Útesy patří do přírodního parku Serra de Sintra a nad  hladinou Atlantského oceánu se tyčí do výšky až 140 metrů. Je zde kamenný památník středověkého konce světa s vytesanými souřadnicemi 38°47′ s. š., 9°30′ z. d. a vyhlídka na nekonečné moře. Na vyvýšené části stojí maják. Až k němu vede odbočka ze silnice, kopírující pobřeží. Odbočujeme u města Azoia. 

 

Sintra

 

Patří mezi nejnavštěvovanější místa Portugalska. vzhledem k množství a rozmanitosti historických památek, paláců a zahrad z různých období dějin, bývá nazývána pohádkovým městem. Lisabonem je Sintra spojena příměstskou železnicí. Doporučuje se jet vlakem, ne autem. Úzké silnice, zácpy v centru a málo míst k parkování jsou zbytečné starosti navíc. Jezdí tam i bus, ale jede dlouho a stanice jsou dál. 
Vlaky jezdí ze stanic Rossio (z centra) nebo Oriente (poblíž letiště). Patří do příměstské dopravy. Obě jedou cca 40 minut hodiny a relativně často. Jízdní řády najdete
tady. Lístky stojí 2,5 E plus za padesátník nabíjecí kartička. Mohou být fronty na lístky hlavně ze stanice Rossio. Byli jsme varování i před frontami na turistické atrakce, ale díky návštěvě v prosinci a za deště nám nic takového nehrozilo :-)

 

Sintra je čtyřsettisícové město 20 km SZ od Lisabonu, ale i název regionu. Díky své výhodné poloze nedaleko Lisabonu a dobrým klimatickým podmínkám se stala letním sídlem královské rodiny. Také byla díky maurskému hradu, množství paláců, zahrad, parků, postavených a vybudovaných v různých slohových obdobích, nazývána pohádkovým městem. Sintra je i s přilehlou oblastí zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO. Patří mezi nejnavštěvovanější (a tedy i nejdražší) oblasti Portugalska.

Na návštěvu Sintry si vyhraďte hodně času, nebo si dopředu rozmyslete, co chcete hlavně vidět. Každý z paláců či zahrad je jiný a má vlastní vstupné, některé i vlastní web.

Mezi nejznámější patří:

   Palácio Nacional de Sintra
   Palácio Nacional da Pena a park
   Palácio Monserrate
   Quinta da Regaleira
   Maurský hrad Castelo dos Mouros

Naše volba padla na mystickou zahradu Quinta da Regaleira. Zahrada se spoustou podivných staveb a stavbiček, umělých jeskyní, vodopádů a obrácených věží. Nejznámější, Poco iniciatico je 27 metrů hluboká díra do země s točitým schodištěm. Věž naruby dole navazuje na systém chodeb propojených s menší „věží“, jeskyní a vodopádem. Horní část zahrady je divoká džungle, dole je více staveb a zahradních úprav včetně kaple a paláce.  

Aktuální informace včetně vstupného a otevírací doby nejdete přímo na webu parku Sintra https://www.parquesdesintra.pt/en/.

 
191220142728.jpg
191220124412.jpg
191220141404.jpg

Fatima

 

Fatima je město asi 120 km severně od Lisabonu. Už skoro století každoročně přitahuje křesťanské poutníky z celého světa. V roce 1917 se tu na místě zvaném Cova da Iria stal zázrak a pasteveckým dětem se tu zjevila Panna Maria. Dnes tu stojí obrovská bazilika Panny Marie Růžencové s věží vysokou 65 metrů, která se začala stavět v roce 1928. 

Okolí Fatimy skýtá další zajímavosti.

 

Grutas da Moeda

 

Asi dva kilometry za městem směrem na vesničku São Mamede odbočuje v lese nenápadná asfaltka s ukazatelem k jeskyním.

Objevili jí lovci v sedmdesátých letech, když jim do nenápadné díry zdrhla liška. „Jeskyně mincí“ se jí říká podle legendy o loupežnících. Poklad samozřejmě zmizel. Můžeme vidět celkem dvanáct pojmenovaných sálů s pěkně nasvětlenou krápníkovou výzdobou. Po nedávném dešti kolem teče spousta vody. Jeskyně výrazně reaguje na stav povrchové vody a je tu nezvykle teplo, kolem 18 °C. Nejhlubší místo je 45 m a délka přístupné části je 350 m. 

Vstup do jeskyně stojí 7 EUR a 2 EUR navíc za návštěvu interpretačního centra. Vedle parkoviště nechybí návštěvnické centrum s restaurací a prodejnou suvenýrů. Aktuální informace najdete na webu správy jeskyně.  

 

São Mamede

Na protější straně stojí za vycházku 496 metrů vysoká hora stejného jména. Kolem vede značená stezka a hřeben přechází pěšina mezi pozůstatky starých větrných mlýnů v různých stádiích rozpadu. V dálce se točí lopatky moderních větrných elektráren. 

 
191222150032.jpg
191222161906.jpg
191222183702.jpg

Tomar

 

Tomar je město na řece Nabão, známé především díky Klášteru Řádu Kristova, který patří k nejvýznamnějším evropským památkám a byl zařazen na seznam světového dědictví UNESCO..

 

Convento de Cristo

 

Původně templářská pevnost z 12. století je jednou z nejvýznamnějšíc portugalských památek mísící v sobě architektonické prvky mnoha období. Založený byl v roce 1162. Po zrušení Templářského řádu ve 14. století převzal správu Řád Kristův. Významné stavební úpravy proběhly za Jindřicha Mořeplavece a největší stavební práce jsou datovány do období vlády Jana III. Portugalského v 16. století.
V roce 1983 byl klášter zařazen do Seznamu světového dědictví UNESCO.

 

Serra da Estrela

 

Pohoří Serra da Estrela (v překladu "Hvězdné hory") je nejvyšší pohoří pevninského Portugalska a součástí masivu Cordillera Central. Pohoří je dlouhé asi 100 km a široké přibližně 30 km. Pramení tu významné portugalské řeky Modego a Zézere a jejich přítoky. V roce 1976 byla oblast vyhlášena regionálním přírodním parkem (Parque Natural da Serra da Estrela). Tradičně byly svahy Serra de Estrela pasteveckou oblastí, odkud pochází nejznámější portugalský sýr a také místní plemeno pasteveckého psa. Dnes je po horách rozeseto mnoho drobných přehrad propojených systémem vodních elektráren. Průzračná tmavá voda těchto jezer se vyjímá mezi žulovými skalami.


Spíše než výrazná hora je Torre nejvyšším bodem žulové náhorní plošiny téhož jména. Prominence Torre je 1204 m a izolace 159 km.

Na vrcholu najdeme hned několik staveb. Vedle kamenného obelisku vysokého sedm zbývajících metrů do dvou tisíc najdeme staré radarové věže, kamennou věž a budovy restaurace. Nedaleko vrcholu končí lanovka malého lyžařského areálu (Estância de Esqui Vodafone). Kolem ní se táhnou ještě čtyři vleky a celkem 9 sjezdovek nevalného sklonu. Jako jediné lyžařské středisko v Portugalsku je samozřejmě dost vyhlášené a patří mezi oblíbené cíle výletů ikdyž sněhová nadílka není zrovna ideální.

Kamenná věž, která dala hoře i jménu tu stojí od devatenáctého století, kdy se král Jan VI. rozhodl dosáhnout výšky dvou tisíc metrů.

 

Torre 1993 m

 

Hora Torre (věž) je nejvyšším bodem pohoří Serra da Estrela a také celého pevninského Portugalska. Nejvyšším bodem Portugalské republiky je vulkán Ponta do Pico (2351 m) na Azorských ostrovech. V tomto pořadí je Torre druhá. Nadmořská výška Torre je 1993 m a zbylých sedm metrů do dvou tisíc doplňuje monument z devatenáctého století.

191223113230.jpg
191223155430.jpg
191223123828.jpg

Elvas

 

Elvas je město na východě Portugalska, ležící v údolí hraniční řeky Guardiana. Na světový seznam UNESCO se dostalo díky svému nejsouvislejšímu systému hvězdicovitého opevnění na světě. To bylo postaveno mezi 15. a 17. stoletím a dosahuje výšky až 40 m. To hrálo významnou roli v obraně portugalských hranic.

Aqueduto da Amoreira

Celá pevnost by dlouho nevydržela, kdyby do ní nebyla přivedena voda. Vysychající studna postavila na konci patnáctého století krále před problém. Snaha přivést vodu z okolních studní se moc neujala a tak byl díky královské dani na vodu v šestnáctém století vystavěn monumentální akvadukt. Přivádí vodu z 8 kilometrů vzdáleného Porta do Bispo.

 
191224112714.jpg
191224102152.jpg
191224105004.jpg

Juromenha

 

Směrem dál na jih se silnice přiblíží portugalsko-španělské hranici tak, že se skoro dotknou. Ne však úplně. Mezi ně se vejde vesnička Juromenha, nad kterou hlídá břehy hraniční řeky Guardiana. Místo bylo osídleno už za dob Římské říše a pronásledovala jí pestrá historie dobývání. Křesťanskému Portugalsku sloužila od třináctého století, kdy se dočkala velkého rozšíření. Dvakrát se dokonce dostala do rukou Španělů. 

Svůj význam ztratila po první světové válce a v roce 1920 byla opuštěna. Dnes se můžeme volně procházet zachovalými zbytky pevnosti a několika budovami. Přes řeku se rozhlížíme do širokých plání sousedního Španělska. 

 
191224133524.jpg
191224140904.jpg
191224165124.jpg

Přehrada Albufeira do Alqueva

 

Přehrada Alqueva (Barragem de Alqueva) na řece Guadiana je se svou plochou 250 km2 jednou z největších umělých vodních nádrží  v západní Evropě. Pobřeží je lemováno nespočtem lagun a zátok. Hlavní cílem obrovského projektu, dokončeného v roce 2002 bylo hlavně zajištění dostatku vody na zavlažování v této významné zemědělské oblasti. Vznikla samozřejmě také nová turistická oblast, vázaná na vodní aktivity. 

První etapa vodní elektrárny byla uvedena do provozu o dva roky později. Dnes vyrábí elektřinu čtyři Francisovy turbíny. V době energetického přebytku se voda z nižšího malého rezervoáru Pedrogao čerpá zpět. 

 

Rocha da Pena

 

Vesnička a skalní oblast Rocha da Pena se nachází severně od Fara nedaleko města Salir. 480 metrů vysoký kopec a jeho skalní stěny jsou součástí přírodní rezervace. Stejně tak jako do vedlejší Peniny se i do Rocha da Pena dá přijet autem. Parkovat se dá za kašnou a občerstvit se můžeme v místní kavárně. Obě vesničky jsou propojeny turistickým okruhem a naučnými cedulemi. Ten vede i k vyhlídkám z vrcholu. 

Na vápencovém útesu najdeme řadu sektorů se sportovními lezeckými cestami. 

 
191225112612.jpg
191225123554.jpg
191226150616.jpg

Algarve

 

Jih Portugalska je jeho nejvýznamnější turistickou destinací. Počet slunečných dní v roce je nejvyšší z celého Portugalska a celkově se tu dá spoléhat na stabilní počasí. Region je kopcovitý a velmi charakteristické jsou útesy a skalní útvary podél pobřeží. Právě ty v létě přitahují rekreanty na romantické písečné pláže. Dřívější rybářské vesničky jsou obklopeny ubytovacími zařízeními a dalšími službami pro letní obyvatele. 

Centrem celé oblasti je město Faro. 

Faro

 

Hlavní město regionu je další možnou vstupní branou do Portugalska. Mezinárodní letiště je oblíbené i mezi lowcostovými společnostmi. Najdeme ho mezi centrem města a pobřežím, na okraji laguny Ria Formosa. Ta vytváří na svém ústí unikátní mokřadní ekosystém chráněný od širého moře úzkými ostrůvky a písečnými kosami. Na většinu z nich se dá dostat pouze lodí. Přímo od letiště vede úzký most na ostrov Ilha de Faro. Ten je ale po většině své délky zaplněn bary a hospodami.

V centru města najdeme památky z mnoha historických období. Mezi nejzajímavější patří kostel Igreja de Carmo z 18. století.

 
191226113718.jpg
191227090622.jpg
191227111916.jpg

Silves

 

Městečko asi patnáct kilometrů od moře leží stranou od plážovéhu ruchu, zato je bohaté na památky, připomínající jeho historii. Už z dálky zaujme na návrší silueta téměř pohádkového hradu Castelo de Silves. Stavba z červeného pískovce střeží údolí řeky Rio Arade už od dob Maurské nadvlády. Pevnost ze třináctého století patří nejzachovalejší příklady Maorské architektury.

Ostrá silueta hradeb svítí v čase vánočním zvýrazněná diodovými pásky nataženými podél každé hrany rozsáhlého opevnění a maluje jakousi skicu do tmy. 

Výhledy z hradeb do okolní krajiny skýtají pohled na pahorkatinu červenozelených kopců protkaných cestami. Na jednom z bližších vrcholů za městem stojí zachovalý větrný mlýn. Od něho je zase dobrý výhled na město a hrad. 

Celé městečko a severozápadní svahy pod hradbami obklopují citrusové háje. Jižní a východní strana je propletena strmými uličkami s historickou zástavbou. Pod hradbami stojí za návštěvu katedrála Sé. 

Blízkost řeky zřejmě poskytuje dobrou obživu čápům, kteří si zde staví hnízda na kdejakém komínu, věžičce nebo nároží. 

 

Gruta de Benagil

 

Shora nenápadná "past na mamuta" je obehnána zábradlím, takže do ní při procházce po útesech nespadnete. Přes okraj zvětralého útesu vidíme až na dno, kde se mořské vlny dostávají na písčitou pláž uvnitř jeskyně. Přírodní dóm vyhloubila mořská voda v pískovcovém útesu a je přístupný pouze z hladiny. Nedaleko vesničky Carvoeiro navštívíme jedno pořádně profláknuté místo.

Praia de Benagil je výchozím bodem nejblíž od slavné jeskyně. Parkovat se dá ještě nahoře na východní straně od pláže na štěrkovém parkovišti. K pláži pak ostrou zatáčkou pobřežní silničky sejdeme už pěšky. V sezóně tu bude hlava na hlavě. V Prosinci je celkem příjemně a většina restaurací zavřených. 

Dvě stě metrů k jeskyni, přístupné dvěma skalními branami by se v létě dalo celkem snadno doplavat. V zimě má voda sotva patnáct stupňů a klidná hladina je spíš výjimkou. Půjčovna paddleboardu si za jedno prkno účtuje jako za vyhlídkovou plavbu lodí pro dva. Naše volba tedy padla na plovací vesty a skoro suché nohy. Nakonec nelitujeme, protože kromě slavné Gruty Benagil vidíme ještě mnoho dalších až k vedlejší Praia de Marinha. Kličkujeme mezi roztodivnými skalními útvary, trčícími z vody. Jedné říkají slon, podle předních nohou a chobotu, ale rozhodně místní neměli tolik fantazie, jako když Češi pojmenovávali skalky v Ardšpachu.

 
191226180722.jpg
191226164136.jpg
191227134416.jpg

Lagos

 

Město je dnes známé hlavně jako rekreační destinace a podle toho to tu také vypadá. Zástavba podél pobřeží je podřízena jedinému účelu. Bohatou historii však stále ještě připomínají městské hradby a historické památky v centru. 

Turistický boom přinesl na pobřeží novou intenzivní výstavbu. Ne všechny projekty však měly to štěstí přivítat svoje hosty. Je pár stovek metrů od pobřeží nelze přehlédnout obrovský betonový skelet nedostavěného hotelu. Megaprojekt hotelu Crotália Towers rozestavěli v šedesátých letech a opustili ho v letech sedmdesátých brzy po Karafiátové revoluci (25. dubna 1974, po níž se mimo jiné jmenuje i starší z lisabonských mostů). Od té doby proběhlo mnoho plánů na revitalizaci, ale při pohledu na zrezivělé výztuže vystavené zdravému mořskému vzduchu se obáváme, že brzy bude jediným řešením hromádka dynamitu. A není tu jediný. Známějším příkladem podobného osudu je nedaleký hotel Golfinho. 

Výběžek pevniny, ne němž se Lagos nachází končí pohádkovými skalními útvary, nazvanými Ponta da Piedade. Desítky metrů vysoká sochařská díla ze žlutého pískovce vytvořil sám oceán. Na několika místech vedou strmé schody až k jeho hladině. To všechno už více než sto let hlídá maják na vrcholu skály. 

 

Sagres, Cabo de Sao Vicente

 

Cesta dál na západ není nekonečná. Z Vila di Bispo vede už jen malá silnička na další "konec světa". Na skalnatém výběžku, tentokrát už z šedého vápence, hlídá poloostrov pevnost Fortaleza de Sagres. Založil ji prý sám Jindřich Mořeplavec a zřídil zde sídlo školy kartografie, astronomie a stavitelství lodí. Pevnost okupuje celou špičku skalnatého mysu.

Od pevnosti přehlídneme zátoku a na protějším útesu se tyčí maják. Cabo de Sao Vincente je nejjihozápadnějším bodem pevninské Evropy. Opticky právě tento mys vypadá jako skutečný konec Portugalska. K majáku vede silnice zakončená velkým parkovištěm. Západ slunce je tu velkolepým představením, na který se večer co večer sjíždí davy diváků.  

 
191227175446.jpg
191227175950.jpg
191227182448.jpg

Odeceixe

 

Vesnička na západním pobřeží leží na pomezí regionů Algarve a Alentejo. Tradiční rybářská vesnička v ústí řeky Rio Seixe je dnes vyhledávaným cílem surfařů. Samotné Odeceixe leží asi dva kilometry proti proudu. Nad oceán pak shlíží několik bílomodrých domků Praia de Odeceixe. Od zachovalého větrného mlýna v horní části obce máme krásný výhled na červené střechy s typickými zdobenými komínky a mokřady v údolí. 

Po mostě tu mimo jiné přechází jedna z pobřežních dálkových tras nazvaná příznačně "rybářská" - Fisherman's trail, po které můžeme urazit přes dvě stovky kilometrů.

 
191228121218.jpg
191228104150.jpg
191228153534.jpg

Santiago do Cacém

 

Santoago Do Cacém je město v regionu Alantejo,jež na dálku zaujme siluetou hradu na kopci nad městem. Na mohutné opevnění, po němž se můžeme procházet ve dvou úrovních navazuje kostel Igreja Matriz de Santiago do Cacém. Prostor uvnitř hradeb je využívaný jako hřbitov.

 

Sesimbra

 

Sesimbra je městečko nedaleko Setúbalu. Na severním okraji Setúbalské zátoky se rozkládá na svazích pohoří Serra da Arrábida.  
Na západním okraji města je marina a maják na Forte do Cavalo. Značka u štěrkového parkoviště varuje, že kamenitou pobřežní cestou se smí jezdit jen v jednom směru. Máte-li nižší vozidlo, tak možná radši vůbec.
Za první zatáčkou sestupujemepěšinou mezi skalami ke dvě,asektorům krásného vápence. Lezecké cesty Sesimbra Velha (Dos Pequeninos) jsou popsány například
zde.

 
191229150237_tel_L.jpg

Náš výlet na videu.

Máte další tipy, zkušenosti nebo aktualizace?

Budeme rádi, když se o ně podělíte v komentářích...

OutVer - Outdoor Vertical

Web pro všechny nadšené bláznivé i rozumné, co se věnují, nebo se chtějí začít věnovat outdooru.

Líbí se ti outver.net? Nezmeškej už další novinky!

Napište nám

© 2019 OutVer