Hinterstoder a Kleiner Priel

Konečně se počasí v Alpách trochu uklidnilo. Sníh se přestal sypat po pytlích a silnice jsou průjezdné, tak jedeme. Ideálně někam blízko, kde bude dost sněhu. Jeden den lanovka a prašan, druhý den pásy a šlapání. Prosvištíme předpovědní servery a prst na mapě se zapíchne do nápisu Hinterstoder.

akce: 19.-20.1. 2019, text: Lucka



Páteční večer strávíme na cestě. Za tmy přijíždíme na parkoviště. Dojedeme až pod lanovku, otočíme se a zpátky na velkém parkovišti na začátku Hinterstoderu parkujeme u vysoké hradby ze sněhu. V sobotu ráno je pěkná kosa. Nasoukáme se do lyžařského vybavení včetně promrzlých bot a dokolíbáme se pod lanovku. Zařadíme se do fronty na eskalátor, abychom se probojovali k nástupní stanici Hössbahn. Ta nás vyveze na slunečné plato (toho času ve stínu), odkud si vybíráme, kam dál. Začínáme sedačkou Höss-Expres a zkoušíme okolní lesíky. Rozhodně tu nejsme první od velkého sněžení, ale sněhu je dost.

Postupně projedeme celý areál, včetně dvou horních vleků na vrch Schafkögel (1990 m). Nejvíc se nám zalíbí v lese kolem postarší dvousedačky ve východní části areálu. Jen si musíme dát pozor, abychom se včas dostali na horní stanici, společnou s Höss-Expresem. Odtud pak s posledními lyžaři seškrábeme ledovatou sjezdovou k autu. Tma padne brzy. V autě si uvaříme večeři a načatý večer využijeme k procházce do Hinterstoderu. Vyrazíme směrem, odkud jsme večer přijeli. Jedna zatáčka, druhá zatáčka...tma kolem silnice a vesnička nikde. Chvilku si to štrádujeme podél sněhového mantinelu, než se záhada vyřeší. Vždyť my se včera ve vesnici točili...a to znamená, že bude na druhé straně! Ještě, že nám ta orientace v horách jde úplně sama :-) Delší vycházka před spaním přeci neuškodí.


Nedělní předpověď slibuje mírnější teploty, ale pěkně kecá. Ve stínu máme na sobě úplně všechno. Vyrážíme do jižních svahů, tak se těšíme, že bude líp. Dostatek sněhu i v nižších polohách umožňuje túru, na kterou bychom si později už museli vzít kecky. Kleiner Priel (2136 m) je kopeček přímo nad Hinterstoderem (591 m). Od jeho většího brášky (Grosser Priel 2515 m) ho dělí sedmikilometrový hřeben s mnoha dalšími vrcholy pohoří Totes Gebirge. V létě by to mohl být pěkný přechod.

Vyrážíme ze zadního rohu parkoviště, kousek proti proudu říčky Steyr a po mostě na druhou stranu. Než vyjdeme nad vesnici, neseme lyže na batohu. Silnici už stihli posypat.


U posledních stavení nazouváme lyže na levém okraji silnice a stoupáme ovocným sadem. Ranní slunce září na zasněžených větvičkách a prohřívá naše zkřehlé kosti. Pár vrstev jde dolů. Stoupáme k lesu a pokračujeme vyšláplou stoupou střídavě slalom mezi stromy a lesními cestami. Přívaly sněhu neustálo pár stromů, které nám zpestřují výstup překážkovou drahou.

Stále ještě v lese, ale dostatečně na sluníčku stoupáme cik-cak průsekem s nízkými stromky. Jižní svah v prohlubni mezi hřebeny vršků Kessenspitz a Schnablwipfel se jmenuje Prieler Plan a vede tudy i letní turistická cesta. Tu v podstatě kopírujeme skoro celý výstup. Docikcakujeme až do sedla (asi 1650 m), odkud se nám konečně ukáže cíl dnešního výletu, Kleiner Priel. Vypadá vysoko a daleko. Čeká nás ještě vystoupat na 1810 metrů vysoký Kessenspitz a přejít po převěji v sedle mezi ním a Kleiner Prielem. Odsud vypadá hrozivě, ale když po ní kloužeme na pásech do sedla, snad bychom si ani nevšimli. 


Pár vypečených namrzlých ploten, kde mě od jízdy po zadku do údolí zachrání pár boroviček a jedna dobře podaná ruka. Turistická stezka traverzuje podél skalnatého hřebínku. To bude to krátké přenášení, o kterém psali v průvodci. Nějak to přeskáčeme s lyžemi v ruce. Nazouváme se až pod ufoukaným svahem, kterým z jihu stoupáme na vrchol. 


Každý máme jiný názor na to, kam až to jde na lyžích, ale nakonec je stejně oba necháváme pod kamenem a vyfoukané skalky přecházíme na botách. Moc se na tom vídrholci nezdržujeme. Čeká nás nečekaně pěkný sjezd. 

Výstupovou trasu sledujeme kousek před první skalky, kde se dáváme doprava do kotle Eiskar mezi Kleirer Prielem a vedlejším Schwarzkogel. V horní části je sníh naprosto luxusní. Užíváme si oblouky mezi prvními modříny, než les zhoustne a sníh změkkne. 


Napojujeme se na lesní cestu a po ní doleva se vracíme k výstupové trase. Tady už to není taková paráda. Čím níž jsme, tím těžší sníh nám slunce během odpoledne připravilo. Hlavně se mezi těmi pařezy nepřerazit. Podle vyježděných stop nad vesnicí zkusíme zkratku podél potoka a vyjde to. Ušetříme si kus silnice na docházení. 


Vracíme se k parkovišti, kde akorát končí den v areálu. My jsme se určitě měli líp. Takovou pěkně pestrou túru jsme si dali.



Tady je odkaz na popis túry na Alpenvereinaktiv

Videjko z frýrajdování :-D


OutVer - Outdoor Vertical

Web pro všechny nadšené bláznivé i rozumné, co se věnují, nebo se chtějí začít věnovat outdooru.

Líbí se ti outver.net? Nezmeškej už další novinky!

Napište nám

© 2019 OutVer