Spotřeba a efektivita vařičů - aneb jak jsme testovali

Než jsme napsali článek "JAK SI VYBRAT OUTDOOROVÝ VAŘIČ", tak jsme si pro něj udělali testovací odpoledne. Vařili jsme vodu, vážili úbytky paliva, vařiče a výbavu na vaření, na závěr jsme počítali jouly a efektivitu vařičů. K jakým závěrům jsme došli?


Test: Lucie & Johny

Text: Johny ; 3. 12. 2020


Tenhle test jsme plánovali dlouho, ale chyběl nám k němu vařič typu JETBOIL. Chtěli jsme zkusit typ AURA PINGUIN, ale Pinguini naše dotazy a návrhy 100% ignorují. Škoda. Nakonec nám vyšel vstříc outdoorový obchod affekt. Balíček s vařičem dorazil. Krleš, jdeme na to.

Pro test máme tři plynové vařiče AURA, MANTIS, SURPASS, jeden benzínový PYRO (samostatný test tady), lihový MILTEC a na pevný líh YATE.

Nejdřív jsem zamotal požární hlásič do alobalu, abych nemusel řešit planý poplach. To je docela důležité, protože z benzíňáku šlehá občas metrový "plamínek".

POŽÁRNÍ HLÁSIČ, PREVENCE ;-)

Pak jsme vařili kohoutkovou vodu o teplotě asi 10°C. Cílem bylo vodu přivést do skoro varu. Tedy v momentě, kdy začala být voda dynamická a pravidelně vyplouvaly středně velké bublinky, jsme test ukončili. Nebyl to úplně zběsilý var jako u rychlovarné konvice, vodě jsme přisoudil teplotu 95°C. Vařili jsme jeden litr vody na plynových a benzínovém vařiči, na lihových jen půl litru vody, mají menší výkon.

Vařili jsme v nerezovém ešusu z Dekáče s plastovým víkem, které šlo "překvapivě" do kopru, takže pozor na ně, dělají sice sport dostupnějším, ale někdy jim to moc nejde.

Jednou jsme vařili na PINGUIN ešusu s výměníkem, konkrétně na typu SURPASS. AURA pak má vlastní nádobu s výměníkem. Kombinaci PYRO s výměníkem jsme netestovali, ale hodnoty jsem dopočítal podle výsledků s vařičem SURPASS.

Co jsme zjistili? Zjistili jsme efektivity vařičů, spotřeby paliva na víkend a na desetidenní trek. Taky jsem dopočítal odhad potřeby paliva na tavení sněhu.

Hodnoty potřeby paliva v létě a tak celého balíčku na vaření, který si ponesete, jsem dopočítal podle objemu vařené vody pro dvě osoby na den. U zimních treků jsem pak vycházel z nutnosti tavit zmrzlý led (sníh) - koeficient č.1, ke kterému jsem ještě přidal koeficient č. 2. Ten zohledňuje problém rychlosti vaření, tedy s časem se ztrácí více tepla do okolí. Je to fakt odhad.

Balíček, co si nesete s sebou, v našem případě obsahuje palivo, vařič a ešus. Výsledky dopadly většinou dle očekávání, osobně mě příjemně překvapil lihový vařič. Určitě má smysl používat ešusy s výměníkem tepla. Ten ale nejde použít u vařiče na pevný líh, protože špiní. Výměník musí být kompatibilní s vařičem, aby plameny mířily do jeho středu a ne do spodního prstence. Pak se efekt ztrácí. Také je dobré rozmyslet velikosti plynových kartuší, protože čím větší jsou, tím lépe vychází poměr plechu vůči plynu.


Na letní víkendy vychází dobře lehounké lihové vařiče a subtilní plynové vařiče s malou kartuší v kombinaci s ešusem s výměníkem.

Na delší letní trek je již srovnatelný benzínový vařič a plynový vařič typu jetboil, protože klasické plynové začínají mít problém s váhou odpadního plechu z velkého množství kartuší. Aby vůbec držely krok, je třeba mít ešusy s výměníkem tepla.

A při delším zimním treku to je jasně ve prospěch benzínového vařiče, opět nejlépe s ešusem s výměníkem tepla. Dobře si vede i vařič typu jetboil, který je lépe použitelný ve stanu.

Nutno podotknout, že lihové vařiče jsou pomalé a vařit na nich v zimě je neefektivní, jestli vůbec možné.

Nad rámec testu jsme venku vyzkoušeli, co udělá lihový vařič s benzínovým palivem. Tak oheň to byl parádní, olizoval hrnec kolem dokola. Protože benzín byl natural N95, tak v tomhle režimu spalování o nízké teplotě plamene perfektně kouřil, ešus měl po testu prima vyčazené maskování do tmy.

VATRA Z BENZÍNU V LIHOVÉM VAŘIČI :-)