V prvním dílu jsme probrali základy skialpinismu na které navážeme základy lavinové tématiky.
Datum: březen 2020 ; Text: Johny
Laviny obecně
Lavinové nehody jsou mediální senzace. I když tuhle problematiku nechci vůbec zlehčovat, tak je to pouze jedno z mnoha nebezpečí v zimních horách.
Faktem je, že laviny padají pravidelně a je třeba s tím uvažovat. Riziko zasažení lavinou lze omezit na základě znalostí a důsledné prevence. V případě zásahu lavinou to je krizová situace i když máte funkční lavinovou výbavu. Výsledek záleží na vaší připravenosti a dávce štěstí.
Šance na přežití v lavině se snižuje s časem zejména v důsledku zadušení. Rapidně pak klesá po patnácti minutách. Kromě toho lavina zabíjí i mechanicky, láme stromy jako párátka.
Hlavní je tedy prevence, což znamená vyhnout se lavinovým oblastem, případně když není zbytí, tak je překonat bezpečně a rychle. Je potřeba sledovat aktuální lavinovou situaci a to nejen stupeň nebezpečí, ale i typ lavinového nebezpečí a jeho přiřazení konkrétnímu terénu.
Nechci opisovat obecně dohledatelné informace, tak jen stručně:
Stupeň lavinového nebezpečí:
Nízké 1 - stabilní sníh.
Mírné 2 - sníh docela stabilní, ale pozor na strmé svahy, samovolné větší laviny nejsou pravděpodobné.
Značné 3 - sníh je středně zpevněný, na strmých svazích lze lavinu spustit i malým dodatečným zatížením, mohou vznikat samovolné větší laviny.
Vysoké 4 - sníh je slabě zpevněný, laviny se snadno spustí i malým zatížením, samovolně padají velké laviny.
Velmi vysoké - vyhlašováno jen výjimečně, sníh je nestabilní, samovolné velké laviny vznikají i na mírných svazích, zavírají se celé oblasti.
Typy lavinových situací:
Nový sníh – kritické množství nově napadlého, netransformovaného sněhu.
Navátý sníh – sníh transportovaný a ukládaný větrem.
Starý sníh – kritická vrstva ve starém sněhu, starý sníh je popisován buď jako sníh starší, než nejnovější srážková událost nebo jako „sníh, který v průběhu mnoha dní nebyl vystaven vlivu nových sněhových srážek, větru, nebo tání.
Mokrý sníh – nebezpečí spjaté s rostoucím oslabováním sněhové pokrývky jejím prosycováním vodou.
Klouzavý sníh – celá sněhová pokrývka klouže po hladkém podkladu.
Způsob vzniku:
Laviny z volného sněhu.
Deskové laviny (obecně nebezpečnější).
Tuto problematiku si každý musí předem nastudovat a nejlépe si projít lavinovým kurzem. Zcela obecně se doporučuje chodit po horách jen za stupně 1 - 2 (nízké a mírné nebezpečí), ovšem i zde hrozí laviny a je potřeba se v terénu pohybovat obezřetně. Podstatné je, že je zde nízká šance na samovolné větší laviny.
Stupeň 3 (značné nebezpečí) je horší zejména v tom, že lavina se aktivuje již velmi snadno a dochází často k samovolným lavinám, tedy je nebezpečné chodit i v místech, kam lavina může dojet, typicky cesty v údolích a žlabech na jaře. Pohybovat se ve stupni tři po horách už znamená mít dost zkušeností a určitý cit pro terén. I tak je riziko velké. Nejvíce lavinových nehod je právě při stupni tři. Prostředek stupnice je v tomto případě matoucí, rozhodně jsme v "horší polovině".
Ve stupni čtyři rozumný skialpinista sedí v hospodě na pivě. Stupeň pět patří jen výjimečným situacím.
Materiálů o lavinách je spousta, i samotná Wikipedie je celkem obsáhlá a přehledná, tak studujte. A zajděte na kurz k profíkům.
Komplexní informace získáte například na stránkách EAWS, dobrá kniha do metra je třeba Lavina, napsal Rudy Mair & Patrick Nairz.
Lavinová výbava
Budu se opakovat, ale nejlepší je se lavině vyhnout, takže prevence je nad veškerou výbavu. Pokud už byste se do laviny dostali, tak je důležité mít lavinovou výbavu. Ta sestává ze setu lavinového vyhledávače, lavinové sondy a lopaty (svatá trojce se tomu bůh ví proč říká) a lavinového batohu s airbagem.
Lavinový vyhledávač, neboli pípák, je aktivní zařízení, které vysílá dálkově a tím i pozičně určitelný signál. V módu vyhledávání tj příjem detekuje signál vysílacího pípáku (signál zasypaného) a vzdálenost od něj. Použití musí být absolutně rutině zvládnuté, musí se natrénovat. Pípák se nosí na triko pod oblečení, aby byl v teple a chráněn před případným stržením. Nandáte a zapnete ho ráno spolu s vypitou kávičkou a sundáte ho až na konci túry s prvním pivem. Do něj je třeba mít čerstvé alkalické baterky a náhradní s sebou. Dle mého názoru je ideální robustní, funkčně jednoduchý a výkonný pípák.
Lavinová sonda je speciální skládací prut, kterým si následně "napíchnete" tělo nebo batoh zasypaného a potvrdíte a upřesníte si tak jeho pozici.
Lavinovou lopatou vykopete "pár kubíků" sněhu a zasypaného vyprostíte. Lopata by měla být odolná duralová, akorát velká, skládací. Sníh z laviny je totiž dost tvrdý. I techniku kopání byste měli mít pořádně natrénovanou.
Jinak lavinovou lopatu užijete i při práci se sněhem, třeba když si na winterraumu musíte prokopat cestu ke dveřím k WC :-)
Z výše uvedeného je asi všem jasné, že zasypaný je odkázaný na pomoc kamarádů, což je poněkud prekérní z pohledu zasypaného. Pokud lavina smete celou skupinu, není kdo by vyprošťoval. Odstupy jsou tak nutné nejen pro minimalizaci přidaného zatížení, které může spustit lavinu, ale i pro to, aby to nesmotalo všechny členy výpravy.
Rozumná šance na přežití pod lavinou je tedy statisticky těch 15 minut, tak si to představte: Prvního ve výpravě smete lavina, jede cca 200 metrů dolů, není vidět. Po uklidnění situace chladnokrevně začnete s vyhledáváním. Lyže na lavině jsou k ničemu, doskáčete nějak dolu lavinovým oraništěm ze sněhu. Postupně zachytíte signál a dohledáte zasypaného. Začnete kopat ztvrdlý sníh, třeba metr hluboko. Tak co, dá se to stihnout za 15 minut? Hmmm...
Aby to mělo celé nějakou šanci na záchranu, musí mít všichni kamarádi správnou výbavu, trénink, sehranost a znalosti. Zajděte na kurz k profíkům.
Lavinový batoh s airbagem.
Takže pokud to s lavinovou záchranou myslíte vážně, pořiďte si i lavinový batoh s airbagem. Airbag se nafoukne do takové míry, že vás pravděpodobně udrží na povrchu laviny, nebo v její horní vrstvě. Zasypání je pak jen částečné, nebo mělké a výrazně se zvyšuje šance na přežití. Natrénujte si aktivaci airbagu v testovacím módu. Odpal se dělá rukou přes madlo táhla na základě vašeho rozhodnutí. Odpálit airbag v kotrmelcích ve sněhu může být problém, zejména s navlečenou hůlkou (nenavlékat!), potrénujte si to v testovacím módu.
Systémů airbagů je víc. Pro skialpinisty je vhodný lehký kompaktní typ s kompozitovou kartuší a s velkým objemem batohu 40 L a víc. Airbag systém přišel z prostředí freeride, kde stačí malý užitný objem batohu. Pro skialpinisty vznikají větší modely tupým zvětšením těchto malých batohů. Výsledkem je batoh který nemá pohodlný bederák ani ramenní popruhy a má tvar jako krabice, nesedí jako trekový batoh. Uvidíme, jestli časem nějaký výrobce upraví středně velký pohodlný trekový batoh na použití airbagu.
Vystřelení airbagu nesmí bránit žádné vybavení na batohu (třeba lano přes vršek batohu, nebo lyže z boků batohu). Nesmí být v blízkosti nic ostrého, co by ho mohlo prorazit, jako například nekrytý bodec cepínu. Pak je totiž tak trochu škoda se s airbagem tahat.
Airbag je vhodné před sezónou zkušebně odpálit a složit. My to děláme v HUDY speciálce, viz video. Na videu je vidět rozdíl mezi MAMMUT Protector a Removable.
K bedernímu pásu se připíná popruh protažený mezi nohama, aby vám batoh nespadl přes hlavu. Na bederní únosný pás se dá doplnit reep šňůra s karabinou a máte tak jednoduché nouzové řešení, jak se na svahu částečně přikotvit třeba přes opačně zaraženou hůlku, nebo cepín, ale není to oficiální použití.
Pohyb v lavinovém terénu, prakticky
Zajděte na kurz k profíkům. Pokud to lze, vyhněte se lavinovému terénu a lavinovým situacím :-).
Aha tak to byste skialpovali tak leda někde u cvičné sjezdovky. Pravdou je, že při túrách v Alpách chodíte v místech, kde laviny padají a leckde již leží vysypané. Ať se budete snažit sebevíc, riziko lavinové nehody jen zmenšíte. Jak v praxi na to, tedy co jde hlídat a co ovlivnit?
Pokud hodně sněží, pak nastane klidně lavinová čtyřka, jakmile přestane, sníh začne postupně sedat a zpevňovat se a situace se postupně zlepší (na trojku, nebo třeba i na dvojku po několika dnech).
Když fouká silný vítr, vznikne prostředí jak s hlubokým sněhem a s lavinovým nebezpečím, tak prostředí, kde je sníh naopak vyfoukaný pryč. Níže jsou fotky vyfocené pár desítek metrů od sebe.
Věnujte čas přípravě a kontrole aktuální situace (předpověď i historie počasí, lavinová prognóza). Čtěte aktuální informace z dané oblasti (např. pro Rakousko www.lawine.at), můžete využít i mobilní aplikace (např. SnowSafe).
Kontrolujte sklon a orientaci svahu, při přípravě z mapy, v terénu lze přibližnou kontrolu provádět hůlkami. Rovnostranný trojúhelník z hůlek vám řekne, jestli jste již překročili sklon 30°.
Dělejte si ve sněhu pravidelně jednoduché sondy hůlkou. Vydlabete takový ostrůvek na hloubku měkkého sněhu a usmyknete ho. Pokud se usmykne, jen se ho dotknete, jste v hodně rizikové oblasti.
Přesné stanovení sněhového profilu (a tím i případné kritické vrstvy) většinou v terénu sami neprovádíme a sledujeme předpověď vydanou odborníky. Určitě si to ale vyzkoušejte v kurzu, abyste problematice rozuměli.
Držte si při stoupání odstupy, ať je přidané zatížení které může lavinu spustit co nejmenší a případná lavina netrefí všechny.
Sjíždějte jednotlivě, čekejte na sebe v bezpečných místech.
Laviny z tepla na jižních svazích padají většinou odpoledne, když se oteplí, typicky zasypávají údolí v nižších polohách, stoupejte zde ráno a dopoledne, sjíždějte tudy rychle a s rozestupy.
Praskliny ve sněhu na svahu jsou signálem, že lavina může spadnout.
Při špatném pocitu to raději zabalte včas, neriskujte.
Pokračování ve třetí části - pohyb v náročnějším terénu
Comments