Jak na skialpinismus, část 1. - začínáme

Text: Johny

Datum: leden 2020



Skitouring je v Čechách známý spíše jako skialpinismus. Pod pojmem skialpinismus si představujeme alpinismus, tj zdolávání vrcholů vysokých hor, ale na skitouringových lyžích. Tento outdoorový sport zažívá rozmach a tak níže přinášíme naše zkušenosti, které začínajícímu skialpinistovi můžou pomoct se v problematice zorientovat. Skitouring má více podob, od závodního pojetí až po freeride, my se zde věnujeme právě skialpinismu.

Začít se skialpinismem je nejsnazší v okolí nebo v rámci lyžařského areálu. Stoupání je možné po méně frekventovaných sjezdovkách po jejich okraji, pokud to je povolené, dále po vyšlapaných cestách v blízkosti areálů, dá se i popojet lanovkou z vytátého údolí do zasněžené výše položené oblasti. Sjíždění je možné po sjezdovce, nebo po vyježděných trasách kolem sjezdovek. Pozor, sjíždění namrzlé prudké sjezdovky na skialpinistických lyžích je dost nepříjemné, lyže je měkká, skelet boty je nízký, rozhodně to není výbava na celodenní jezdění po tvrdé pistě. Lokalita pro začínající skialpinisty musí být bez lavinového nebezpečí a pokud možno v dosahu služeb skiareálu a GSM signálu. Níže popisuji úplný základ pro začínající skialpinisty a pro rekreační skialpinisty.


Lyže

Speciální skialpinistické lyže jsou lehké, poměrně měkké a docela široké. Čím větší je plocha lyže, tím lépe nese v hlubokém sněhu, takže těžcí a vysocí potřebují delší lyže, klidně 190 cm, délka je ovšem na úkor obratnosti. Malý těžký skialpinista má problém, s dlouhou lyží nezmákne stoupací otočku v prudkém svahu. Běžná délka lyže je 160 - 180 cm. Šířka lyže je obvykle těsně pod 90 mm, širší patří do prašanu a s tím se skialpinista potká málokdy. Šířka pod 80 mm znamená, že se lyže spíš bude bořit v měkkém sněhu. Obvyklý sníh je tvrdý, přemrzlý, vyfoukaný nebo naopak hluboký těžký a sedlý, či teplem rozměklý firn.


Vázání

V současnosti je pro skialpinismus používáno nejvíce tzv pinové vázání. Starší rámové vázání je dnes už záležitostí spíš jen pro freeride. Skialpinistická bota neboli skelet má na špičce dva ocelové důlky a do nich se zacvakne dvojce pinů na špičce vázání. V těchto bodech se bota při stoupání otáčí. Nacvaknutí skeletů do vázání chce cvik, tak rozhodně neškodí si to vyzkoušet v teple domova. Na špici se přepínají módy chůze a sjezd. Mód chůze vykazuje vyšší vypínací sílu, aby se lyže při zaseknutí na traverzu nevypínala (tak snadno).

Patka má funkci pro vázání paty na sjezd s vypínací funkcí do boku. Patka se většinou kotví dvojicí kolíků, které zapadnou do žlábků v patě skeletu boty. Většinou neumí vypnout při pádu vpřed "na hubu", zažil jsem na vlastní "hubu", když jsem v Makedonii trefil skrytý kámen, letěl jsem přes lyže jako vystřelený z praku. Pro chůzi se patka nastaví většinou otočením jejího těla tak, že kolíky jsou vzadu a pata tak může volně dosednout až na lyži. Pro stoupání je pak možné na patce nastavit vyklopením podložky nebo pootočením paty podpatek o který se skelet v patě opře. Vysoké podepření pod patou dělá nohu nestabilní a se zvednutým skeletem boty se málo zamačkávají případná stoupací železa (haršajzny), viz obrázek bílé boty níže. V dnešní době flexibilních skeletů s velkým náklekem v kotníku se dělají zvyšovací podpěrky už výrazně menší. Osobně chodím bez podpěrky, nebo jen na první malou podpěrku, a to i když stoupám přímo ledový svah strmý 30°. Naopak Lůca na svém starším vázání využívá větší zvednutí paty, takže to je individuální. Časté měnění výšky patky stojí mimochodem dost času, naučit se ve flexibilních botách chodit jen s dvěma pozicemi je výhoda.

Brzdičky jsou subtilní, slouží spíš jen k brzdění lyže při nacvakávání boty, v žádném případě nezabrání odjetí lyže po svahu, na to je pak potřeba se vybavit tzv sichráky, o nich napíšu příště.


Skialpinistické boty (skelety)

Speciální skialpinistická bota je tvořena plastovým skeletem a měkkou vnitřní botičkou, umožňuje přepínání mezi chůzí a sjezdem. Přepínání na sjezd je většinou řešeno páčkou vzadu pro blokování nákleku a utažením komínku vpředu. Správná skialpinistická bota je lehká, umožňuje hluboký rozsah nákleku, je z plastů, které v mrazu minimálně tvrdnou. Skelety umožňující osazení automatickými mačkami. Lehké skialpinistické boty většinou neumožňují použití v běžném lyžařském vázání, těžší boty zpravidla lze zacvaknout i do běžného lyžařského vázání, je to pak ale víc bota na freeride.

Noha v botě musí držet bez vůlí, jakákoli vůle zaručeně vytvoří puchýř. Boty lze buď nechat dotvarovat v servisu (vypečení vnitřní botičky i skeletu), nebo alespoň uvnitř vyložit. Jednoduchá je úprava zdvojením stélky ve vnitřku měkké botičky, tím se omezí vůle nohy ve směru nahoru / dolu, což je zdroj puchýřů na vnitřním boku nártu, na patě a v ohybu mezi holení a nártem.

Některou měkkou botičku lze obout na nohu samostatně a po jejím zavázání se s ní nazout do plastového skeletu.


Stoupací pásy (tulení pásy)

Jak z názvu plyne, jsou na stoupání po sněhu. Fungují tam, kde je dostatečný kontakt se sněhem, třeba na zmrzlém traverzu moc nefungují a je třeba doplnit stoupací železa. Pás má syntetický jednosměrně orientovaný chlup. Funguje to jako hladit psa po srsti, nebo proti. Je vhodné je pořídit spolu s lyžemi, naformátované a kompatibilní. Pokrývají přesně skluznici, hrany lyže by už měly být volné. Mají na sobě permanentní lepidlo, které pás fixuje na skluznici. Pro sbalení pásů je nejlepší je ohnout na půl přes separační mřížkovou tkaninu, vzájemný kontakt lepivých povrchů může skončit strnutím plochy lepidla. Stalo se mi to a opravil jsem to aplikací speciálního lepidla. Pásy je vhodné impregnovat speciální impregnací. Pás nacucaný vodou je k zlosti, namrzá a je těžký. Pokud sbalený mokrý pás zmrzne, jeho další nalepení je problém. Když už je pás mokrý, tak pak patří pod bundu, nebo do kapsy v batohu určené na hydrovak, ta je přímo na zádech a je tak tělem trochu vytápěná. Určitě mokrý pás nepatří do vnější kapsy v batohu k lavinové lopatě. Pásy jsou levné (relativně :), takže jejich pravidelná výměna je prevencí problému. Pásy je dobré poprvé nandavat a sundavat na klidném místě, chce to trochu cviku, než to zmáknete ve psím počasí v rukavicích.


Hole

Nastavovací obvykle dvoudílné s pojistkou na páčku. Hole by měly být dost pevné. Dlouhé volí vysocí muži, cca 1,4 - 1,5 m, naopak dámám běžně stačí 1,2 - 1,4 m. Pokud jsou dámy běžné váhy a nejsou moc silově založené, tak často stačí použít hole na treking s délkou do 1,35 m. Nicméně trekingové hole jsou přeci jen subtilnější, tak je třeba s tím počítat. Neměly by mít nastavování fixované zarotováním segmentů hole, to je způsob často nefunkční. Hole by měly mít velké talířky do hlubokého sněhu a měly by mít dlouhou rukojeť pro přehmatávání v traverzech. Lze využít pásky na zápěstí za předpokladu, že se nepohybujete v prostředí hrozících lavin, třeba na bruslení po rovině jsou výtečné.


Oblečení

Pro začátek si tak nějak vystačíte s tím co máte na kolo, běžky a lyže, ale časem určitě pořídíte speciální oblečení. Pohyb při skialpinismu je specifický tím, že se pohybujete v často se měnících podmínkách a často měníte svůj výkon. Při stoupání na slunci v bezvětří to je na triko, za hodinku jste na hřebeni v ledovém vichru, sjíždíte vymraženým údolím a oblékáte péřovku.

Co je ale nutné pořídit jsou kvalitní podkolenky, normální lyžařské vám dost možná vytvoří puchýře, nesedí dost pevně na noze. Takže určitě pořiďte speciální skialpinistické, nebo kompresní běžecké podkolenky. Drží na kůži jako přibité a posuvy se pak odehrávají mezi ponožkou a měkkou botičkou skeletu a ne na kůži.

Kalhoty jsou dobré pružné, alespoň vodě odolné, s odvětráváním na stehnech pro stoupání. Bundu je dobré mít jen lehkou, pružnou nebo volnou a alespoň voděodolnou. Odvětrání bundy v podpaží je fajn. Na hlavu tenkou čepici, musí se vejít pod helmu. Rukavice stačí tenké, voděodolné. Samozřejmě základ tvoří termoprádlo. Do batohu pak patří zateplovací oblečení, prošívaná bunda nebo vesta, teplé membránové rukavice a pořádná čepice.

Na hlavu na sjezd se hodí lehká helma, zrovna tak i na stoupání krajem sjezdovky (když už to nejde jinak), to je občas adrenalin. Brýle kvalitní sluneční, případně lyžařské do batohu. Hodí se i membránové oblečení.


Batoh

Pro začátek stačí obyčejný batoh 20-40 litrů. S sebou termosku s čajem, energetické jídlo, základní lékárničku, opalovací krém a lůj s UV filtrem 50 a zateplovací oblečení. Batoh musí mít bederní a hrudní pás pro fixaci na těle, zejména pro sjezd. Na prsní popruh se dá přichytit třeba pouzdro s foťákem. Pro pokročilejší skialpinismus pak má být v batohu část lavinové výbavy, o tom až příště.


Tipy a triky pro začínající skialpinisty:

  • Trasu vybírejte podle aplikací v mobilu nebo z webu, třeba alpenvereinaktiv.com, bergfex.com nebo skitourengehen.info vybírejte výkonnostně a technicky nenáročné trasy v oblastech kolem skiareálů. Pozor, uvedené časy jsou orientační, je to většinou čas autora trasy a to mohl být pohodový šedesátník s plechovkou piva v batohu, nebo dvacetiletý nabušený atlet, který šel trasu již desetkrát a poněkud se svým špičkovým časem pochlubil. Mějte proto vždy časovou rezervu.

  • Časovou rezervu potřebujete, abyste třeba nezatměli (čelovka...příště). Sledujte předpověď počasí (windy.com; meteoblue.com ...) a vývoj počasí, abyste neskončili ve vánici, nebo bílé tmě (výbava na nouzový bivak...příště).

  • Vždy si ověřte, že na 100 % nebudete v lavinovém terénu, nemáte na to výbavu ani průpravu (zatím :).

  • Bacha, sjíždět sjezdovkou po provozní době může být zakázané a reálně pěkně o hubu, můžete totiž narazit na lano od rolby !

  • Nesundavejte pásy zbytečně brzy, případné stoupání i drobných svahů bez nich vás dost zničí a nandavat je opakovaně je vopruz.

  • Proti puchýřům jsou dobré elastické tejpy nalepené včas na citlivé místo před vznikem puchýře. Taky je možné přes podkolenku obléct silonku, vytvoří kluznou vrstvu mimo vaší drahocennou kůži.

  • Vyzkoušejte si techniku stoupání včetně otočky na přehledném a bezpečném místě.

  • Nové vybavení si vždy vyzkoušejte a naučte se s ním zacházet ještě doma a případně ho vyzkoušejte hned na začátku tůry. Já si většinu věcí testuji nejdřív v českých horách.

  • Čaj z termosky lze nastavit čistým sněhem přidávaným do víčka k čaji. Získáte tak z litrové termosky teoreticky až dva litry tekutin (opáčko z fyziky: litr čaje = voda 95°C, ohřát sníh = led z -5° na 0°C, roztavit ho, což sežere hodně tepla, výsledkem alespoň voda o +5°C, kolik bude tekutin celkem? :-D ), prakticky to bude o dost méně.

  • Pravidelně vyndavejte vnitřní botičky ze skeletů a vyndavejte z nich i stélky (vložky). Noha se potí mnohem víc než při lyžování a vysoušení bot je nutnost.

  • Hodinky s výškoměrem jsou fajn, údaj o nastoupané výšce je většinou důležitější, než údaj o ušlé vzdálenosti.

  • S sebou nabitý mobil s offline mapou a načtenou trasou.

  • Pokud plánujete být pokročilejší skialpinisté, tak u nové výbavy si hlídejte hmotnost. Vyplatí se připlatit si za lehčí, budete stoupat třeba dva tisíce výškových metrů za den.

  • Nevycházejte s výbavou, která je už "načatá" :)



Část 2 - laviny

Část 3 - pohyb v náročnějším terénu



0 zobrazení
OutVer - Outdoor Vertical

Web pro všechny nadšené bláznivé i rozumné, co se věnují, nebo se chtějí začít věnovat outdooru.

Líbí se ti outver.net? Nezmeškej už další novinky!

Napište nám

© 2019 OutVer