Základní legislativa pro pobyt v přírodě

Po našem článku o tom, jak jsme legálně bivakovali ve Všerubské vrchovině, se na Facebooku ve skupině Přátelé horské turistiky vedla poměrně rozsáhlá diskuze. A tak vydávám článek o související legislativě, jak jsem sliboval.


text: Johny; červen 2020

Poledník, Národní park Šumava, Květen 2020

Předem upozorňuji, že nejsem právník a jen jsem si nahrubo načetl zákony a další předpisy. Níže uvedené je často jen můj výklad, občas i dohad, a ne vždy přesná interpretace. Spíše se snažím o pro laika pochopitelné popsání. Takže lidé zběhlí v právu ať dál raději nečtou. Pro ostatní to znamená, že moje názory a výklady je třeba si ověřit vlastním studiem legislativy. Nebudu unavovat vypisováním čísel zákonů, jen je obecně nazvu, google si s tím poradí (vypsal jsem je v přiloženém pdf). Navzdory tomuhle odstavci se jistě najde dost těch, kteří budou kritizovat nedostatečnost zdrojů, neodbornost a nepřesnost, takže ty zdravím ;-)


Tak o co vlastně jde? Jde o to, že máme nějaká práva pohybu a pobytu v přírodě a nikdo by nás neměl na těchto právech krátit.


Několikrát mě překvapilo, že legislativu pořádně neznají ani ti, co dohlížejí na její dodržování.

Jako příklad uvedu setkání se strážcem NP Šumava (NP = národní park) před pár lety. Odchytl nás na kolech na čtyři metry široké cestě při jízdě do kopce. Já jsem tenkrát měl povědomí o pravidlech pohybu v NP ne úplně dobré, tak jsme v nevědomosti sjeli právě na tuto cestu, po které drandí lesní patnáctitunová technika. Do kopce jsme šlapali závratnou rychlostí 6 km/h, po jeho výtce jsme tlačili kola rychlostí 5 km/h. Logiku to nemá, alespoň ve směru "jízdy" nahoru ne. Každopádně moje úvodní obrana, že co není zakázané, je povolené (neviděl jsem zákazovou značku) ho zmátla tak, že mi opovržlivě řekl: "ááá, pán je právník!", místo aby mě zklidnil sdělením, že zákon o ochraně přírody celoplošně zakazuje pohyb v NP na kole a až v dalším kroku se pak povoluje návštěvním řádem NP pouze na vybraných cestách a to tahle offroad-truck magistrála není. No nic, tak dál.



Úrovně a nadřazenost právních předpisů


Jednotlivé zákony a vyhlášky mají hierarchii. Obecně je budu nazývat právními předpisy (PP). Ty na nižší úrovni nesmí být v rozporu s těmi nadřazenými, naopak by v nadřazených mělo být definováno, jak mají fungovat a vznikat ty na nižší úrovni.


Hierarchie právních předpisů:

  • Ústava

  • Zákony (Lesní zákon, Zákon o ochraně přírody)

  • Vyhlášky, Nařízení vlády

  • Obecní a městské vyhlášky

Dalšími legislativními dokumenty na ještě nižší úrovni jsou třeba správní akty, které jsou již cílené na lokalitu, nebo právní akty cílené třeba na osobu.

Navazující nižší legislativa:

  • Správní akt (opatření obecné povahy - Návštěvní řád NP)

  • Právní akt (rozhodnutí orgánu státní správy)

  • Smlouvy (třeba příkazní)

Pro nás je zajímavé třeba horké téma nocování v lese:

  • Ústava - co není zakázáno, je povoleno.

  • Lesní zákon - každý má právo vstupovat do lesa (není to zakázáno, i tak toto právo lesní zákon zdůrazňuje).

  • Lesní zákon - v lese je zakázáno tábořit mimo vyhrazená místa, k táboření může udělit výjimku vlastník lesa.

  • Lesní zákon - definuje, kdo nás kontroluje, usměrňuje a jak, Lesní stráž = úřední osoba.

  • Lesní zákon - upřesňuje pokuty za konkrétní přestupky.

  • Přestupkový zákon - řídí princip udělování pokut, dává možnost k úpravě udělování pokut dalším zákonům, třeba lesnímu zákonu, nebo zákonu o ochraně přírody.

  • Trestní zákon - říká, co to je zneužití pravomoci úřední osoby a s tím spojený její postih.

Z výše uvedeného plyne, že nocovat nebo bivakovat není v lese zakázáno, na rozdíl od táboření, na které potřebujete souhlas majitele lesa. Tudíž je to o diskuzi, co je přesně to zakázané táboření, nikoli o tom, co je bivakování (pozor na to).


Hezký příklad nelogičnosti z hlediska PP o bivakování je třeba v Návštěvním řádu NP Šumava, kde jsou definována tzv. nouzová nocoviště. Není na nich povolené táboření, které je zakázáno plošně zákonem o ochraně přírody a krajiny v části o NP Šumava. Bivakování a obecně nocování není zákonem zakázáno, tudíž bivakovat můžete všude tam, kam můžete v NP Šumava vstoupit. Na slově "nouzové" se musel zamyslet tým profíků, protože z něj plyne, že plánovitě máte nocovat jinde, a naopak když jste v nouzi, tak se ze všech sil máte doplazit na tohle nouzové nocoviště. Samozřejmě že případné body návštěvního řádu, které jsou v rozporu se zákonem (O ochraně životního prostředí a krajiny..), jsou neplatné.

Jinak počin to je obecně dobrý, když pominu ten nepodařený název, chválím NP Šumava. Přínos vidím v možnosti nocovat na doporučeném místě a soustředění nocujících do jednoho místa někde u obslužné cesty.



A teď prakticky. Jak že to je v lesích pro běžného občana?


  • Ústava - co není zakázané, je povolené.

  • Táboření - ze zákonů plyne, že je zakázané tábořit v lesích bez povolení majitele lesa a i v chráněných územích bez povolení orgánu ochrany přírody. Zásadní je tedy definice táboření.

  • Rozdělávat otevřený oheň - ze zákonů plyne, že je to zakázané. Zásadní je definice otevřeného ohně.

  • Nocování - je zakázané jen v NP České Švýcarsko, opět zásadní je definice nocování. Nejsem si jist, zda je tento zákaz v pořádku. Prokázání nocování, jakožto spánku, je navíc nereálné, museli by vám na dálku snímat aktivitu mozku. Jakmile vás vzbudí, už nespíte :-) .

  • Jízda na kole - zakázaná obecně mimo lesní cesty, ve více chráněných územích (třeba NP) zpravidla i na cestách, kde se pak zpětně povoluje návštěvním řádem.

  • Úřední osoba - může s vámi jednat policie ČR, stráž ochrany přírody, stráž národního parku, strážce od agentury na ochranu přírody, lesní stráž. Nesmí zneužít svoji pravomoc, třeba vás omezovat na bivakování v běžném lese.

  • Úřední osoba - pokud vás chce legitimovat (musí mít zákonem dané oprávnění), musí se legitimovat první (odznak a průkaz), pokud to akceptujete, jednáte dál s úřední osobou, což má své plusy i mínusy.

  • Myslivecká stráž - tak ta si řeší jen myslivce a lovce, oficiálně s vámi nejedná.

  • Přestupky - pokud jste svým jednáním nic nezpůsobili, tj třeba jste v NP sjeli na kole omylem na lesní cestu s provozem lesních kombajnů kde není povolené jezdit na kole, tak pak to podle přestupkového zákona není na pokutu.



Co je táboření a co je otevřený oheň.


Když už jsou tyto činnosti zakázané, je potřeba je přesně definovat. Dodatečně vznikly různé výklady. Já budu vycházet z těch, co mají logiku v mých očích, tedy je to můj názor.


Táboření:

Podle mě je hlavní problém ten, že vznikají místa, která jsou negativně poznamenávána lidskou přítomností, respektive vícedenním pobytem lidí. Jsou to třeba zdroj hluku, když se z toho stane párty, rozdělávání ohně pro teplo a vaření, hromadění odpadků od plastů a střepů až po zbytky jídla. Po odchodu lidí z místa je zcela zřejmá stopa po jejich pobytu, tedy zbytky tábořiště. Do tábora se mají lidé tendenci vracet. Tohle je podle mě táboření. Snaha to definovat je pak popisována, jako pobyt na jednom místě více než jednu noc a zároveň vaření jídla a zároveň stavění stanů. To už má totiž charakter bydlení.

Tento výklad podporuje i NP Šumava ve svých pravidlech k nouzovým nocovištím. Definuje zde možnost stavět stany, zároveň zakazuje pobyt na více než jednu noc a rozdělávat oheň, tedy to není tábořiště, jen nocoviště. Orgán ochrany přírody NP Šumava má ze zákona právo vyhradit i regulérní tábořiště, nicméně tak neučinil a je to právě jen nocoviště (myslím, že správně).


Z logiky věci by jednodenní bivak, nebo jednodenní nocování, měly mít stejný dopad na přírodu (tj nulový) ať už postavíte stan, celtu, hamaku, nebo prostě lehnete pod širák. Večer přijdete, dáte si rychlé jídlo, tiše zalehnete. Ráno si všechno sbalíte (včetně všech odpadků), posnídáte a po vás zůstane jen uležená tráva nebo jehličí.

U nocování je ještě problém, že spíte v místech, kde můžou lítat střely od lovců, což se vám ve městě nestane (myslím od lovců zvěře :-)). Zamezení nehody je sice legislativně na jejich straně, ovšem to vám už může být jedno, když máte díru v těle. Celkem chápu, že pro lovce to je obtížné, na druhou stranu zacházet se střelnou zbraní není to samé jako si zastřílet na lasergames.

Jsou dva názory kde bivakovat. První názor preferuje zůstat viditelně u cesty, u přístřešku a být tak trochu méně na ráně lovcům (snad). Strážci, lesáci a PČR vás budou mít jako na podnose a můžete si tak procvičit argumentaci, nebo si naopak jen vyměnit pozdrav a úsměv, podle toho, na koho narazíte. Druhý názor doporučuje naopak zmizet z očí, takže zalézt hlouběji do lesa. Strážci ani lesáci vás asi otravovat nebudou, zpravidla jejich operační rádius definuje dostupnost autem, případně bicyklem :-) , jen je třeba zvážit pozici z hlediska možné aktivity lovců.

Určitě je lepší zabivakovat až večer, kdy už jsou všichni v hospodě, nebo sledují večerní zprávy.

Bivakování

VS

táboření.


Otevřený oheň:

Zdraví rozum říká, že hlavní snaha je zamezit vzniku požáru, v tomto případě zamezit kontaktu ohně a hořlavého prostředí lesa (palouku). Otevřený oheň může bez možnosti kontroly zapálit kořeny, může silnější jiskrou zapálit porost o kus dál, může být rozfoukán do vedlejšího křoví a může se ze zdánlivě uhašeného ohně znovu rozhořet. Zapálení trávy kolem ohně lze kontrolovat. Samozřejmě v rukou znalého skauta lze i otevřený oheň udělat "bezpečně", na to ale zákon nepamatuje. Odhozené cigárko je taky klasika, jak popálit les.

Řešením je oheň zavřít, třeba do dřívkáče. Plynový (benzinový, lihový) vařič je z tohoto hlediska celkem bezpečný, když je pod dozorem, samozřejmě je lepší vařit na stole v přístřešku nebo na placatém šutru než na suché odrostlé trávě, i zde je třeba přemýšlet.

Taky je třeba vnímat opatření na zákaz rozdělávání ohňů, které vyhlašuje obec, nebo kraj za sucha. Sice v lese je to tak jako tak zakázané, nicméně letící dron PČR / HZS s infrakamerou může zavětřit i váš mini vařič, takže zde místo k vaření musí být obzvláště bezpečně vybrané.


A co kolo? Můžu na něm jezdit kde se mi zachce?

V lese to lze na cestách, ne mimo ně. Takže neoficiální singletrack mezi stromky je poněkud nelegální záležitost.

Třeba v NP je jízda celoplošně zakázána a zpětně povolena řádem NP pouze na vybraných cestách. Tam kde to je jen zakázané, tak tam musíte kolo vést. Ovšem ani mě se nezamlouvá, že po cestách, kam může auto nebo těžká technika nemůžu já na kole (bez baterek).


Tady si můžete stáhnout pdf výtah ze souvisejících právních předpisů a dalších dokumentů.

LEGISLATIVA-SOUHRNpdf

Tak ohleduplnému pohybu v přírodě ZDAR!

0 zobrazení
OutVer - Outdoor Vertical

Web pro všechny nadšené bláznivé i rozumné, co se věnují, nebo se chtějí začít věnovat outdooru.

Líbí se ti outver.net? Nezmeškej už další novinky!

Napište nám

© 2019 OutVer