Nová zonace KRNAP

Krkonošský národní park známe všichni a všichni také víme, že má nějaké zóny ochrany, kde se něco smí a něco nesmí. Pravidla se nedávno změnila, tak se na ně pojďme podívat přehledně.


změny 1.7. 2020:

  • Vstoupila v platnost nová zonace KRNAP

  • ministerstvem životního prostředí byla nově na území KRNAP vyhlášena tři klidová území

  • mění se značení cyklotras vyhrazených Správou KRNAP.

Vyhlášení:

Ministerstvo životního prostředí vyhláškou na dobu 15 let. Tuto vyhlášku podepsal ministr životního prostředí 21. května 2020.

Ministerstvo životního prostředí dále vyhlásí po dohodě mezi Správou KRNAP a Radou KRNAP také klidová území. To se neděje vyhláškou jako v případě zonace, ale opatřením obecné povahy, které je správním aktem.


DŘÍVE:


  • tři číslované zóny KRNAP + ochranné pásmo

  • liší se svojí přírodovědnou hodnotou a kombinující pravidla péče o přírodu s nejrůznějšími regulacemi.

https://www.krnap.cz/data/File/tiskove_zpravy/2015/rijen/stara-zonace.jpg



NOVĚ


Jinak pojatá zonace managementová


  • stanoví pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na cíl té které zóny


Omezení pro výkon aktivit a činnosti v národním parku už neřeší zonace, ale pravidla stanovená zákonem – jednak pro celé území národního parku a speciálně pro území národního parku mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí.


Nová zonace neobsahuje žádná omezení pohybu osob na území národního parku – ten je nově regulován vymezením tzv. klidových území, která mají chránit nejzranitelnější biotopy a druhy před nadměrnou a neusměrněnou návštěvností.


Charakteristika zón KRNAP podle přírodních podmínek a cílů ochrany

A. Přírodní zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem

a) přirozených lesních a křovinných ekosystémů smrčin, bučin, rašelinných lesů, subalpínských listnatých křovin a kosodřeviny,

b) přirozených mokřadních ekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a vrchovišť,

c) přirozených ekosystémů alpínských trávníků, alpínské a subalpínské keříčkové vegetace, sněhových vyležisek, skalní vegetace sudetských karů, acidofilní vegetace alpínských skal a drolin a subalpínské vysokobylinné vegetace,

cílem je zachovat a umožnit v nich nerušený průběh přírodních procesů.


B. Přírodě blízkou zónu tvoří ucelené plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem částečně pozměněných lesních ekosystémů smrčin, bučin, suťových lesů, rašelinných lesů a lužních lesů,

b) člověkem částečně pozměněných mokřadních ekosystémů slatinných, přechodových rašelinišť a devětsilových lemů horských potoků,

c) člověkem částečně pozměněných travinných ekosystémů smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť,

d) člověkem částečně pozměněných ekosystémů skal a drolin a jeskyní,

cílem dosažení stavu odpovídajícího přirozeným ekosystémům.


C. Zónu soustředěné péče o přírodu tvoří

1. plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů bučin a smrčin,

b) člověkem významně pozměněných travinných ekosystémů luk a pastvin, smilkových trávníků a nížinných až horských vřesovišť,

S cílem zachování nebo postupného zlepšování stavu ekosystémů, významných z hlediska biologické rozmanitosti, jejichž existence je podmíněna činností člověka


2. plochy s převažujícím výskytem

a) člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů bučin a smrčin,

b) člověkem významně pozměněných mokřadních ekosystémů slatinných a přechodových rašelinišť a devětsilových lemů horských potoků,

c) člověkem významně pozměněných ekosystémů skal a drolin,