Vybavení na trek v horách I.

Chystáte se na trek a nevíte co s sebou? Pokusíme se shrnout potřebné vybavení tak, abychom přežili a nestrhli si hřbet. A protože by toho najednou bylo moc, rozdělíme článek na dvě části.


1. část; duben 2020; text: Lucka


Dva týdny na treku představují poměrně dlouhou dobu strávenou v přírodě, kdy se musíme spolehnout sami na sebe. Nesnažíme se o návod s univerzální platností, ale spíš o rady, jak se rozhodovat a co vzít v úvahu. Pro začátečníky může sloužit jako odrazový můstek a pro zkušenější jako užitečné shrnutí. 

Co přesně a v jakém množství budeme potřebovat záleží na podmínkách v místě, kam se chystáme. Skutečný počet dní pak ovlivní hlavně výpočet zásoby jídla a paliva na vaření. Oblečení a další výbava se od určitého počtu dnů až tak zásadně měnit nebude. Svůj komfort si neseme na zádech. Teoreticky čím víc věcí máme, tím pohodlněji nám bude. Všechny ty věcičky ale něco váží a naopak způsobují velký diskomfort pro naše záda sužovaná těžkým batohem, i nohy, které nesou mnohem víc, než jsou zvyklé. Na víkendovou huráakci vytáhneme klidně i skládací křeslo, když půjde o trochu legrace. Čím delší náš trek bude, tím déle budeme případná kila či gramy navíc proklínat a tím důkladněji se také potřebujeme zamyslet co s sebou.

Míru komfortu si určujeme sami pro sebe. Gramařina může někdy hraničit s bezpečností, ale i to je na každém z nás. Říká se, že štěstí přeje připraveným a něco na tom bude. Čas věnovaný přípravě se později může vrátit v podobě lepšího zvládnutí nečekaných situací a problémů. Ideální obsah batohu je takový, že nic nezůstane nepoužité - tedy až na jednou výjimku a tou jsou věci pro naši bezpečnost a lékárnička. Tu naopak doufáme, že vůbec nevytáhneme, ale nechat jí doma stejně není dobrý nápad. Není to však jen o obsahu vybavení. Ještě důležitější je umět všechny ty věcičky používat, když na ně přijde řada. 



K výsledné váze batohu, který projde letištní kontrolou, si připočtěte váhu na místě dokoupeného jídla, paliva pro vaření i množství vody, se kterým budete ráno vyrážet z kempu. To je zátěž, se kterou se budeme pohybovat na začátku treku. Předem si raději na kratším výletě zkuste, co vás čeká.

Při rozhodování, zda si daný kus vybavení vzít nebo ne uvažujte pravděpodobnost použití vs. potenciální průšvih, když by to či ono chybělo. Jedna věc je komfort, který si můžeme odpustit, na druhé straně je naše bezpečnost, kterou bychom neměli úplně zanedbávat. Před trekem si všechno připravené vybavení rozložte pěkně na podlahu a dejte si čas na zamyšlení. Důležité je nejen jestli něco nechybí, ale hlavně jestli něco nepřebývá. Můžete si i sepsat seznam s údajem, co které vybavení váží. A pak škrtat a škrtat. Pokud si svůj seznam schováte, můžete se po treku k němu vrátit a poznamenat si, co vám chybělo nebo přebývalo. Takto získáváte cenné vlastní zkušenosti pro další výpravy, na které si sbalíte lépe a lépe. 


Vybavení na trek se dá orientačně rozdělit do několika kategorií. Některé se samozřejmě budou překrývat. V první části se budeme věnovat první trojici:


- Zavazadla

- Spaní

- Vaření

- Oblečení, obutí a věci na sebe

- Bezpečnost a nouzové vybavení

- Elektronika a doklady

- Technické vybavení pro lezecké a jiné aktivity


Zavazadla


Slouží k přepravě, přenosu a ochraně všeho ostatního vybavení.


Batoh


Výběru, nastavení a sbalení batohu se časem budeme věnovat podrobněji. Správná velikost a správné nastavení jsou pro pohodlí našich zad zásadní. Velikost je potřeba zvolit "tak akorát". Když se naskládáme úplně natěsno, nebude se nám chtít z batohu vůbec nic vytahovat, abychom to pracně nemuseli vracet zpátky za cenu přeskládání poloviny jeho obsahu. Naopak přebytek místa vede k "syndromu dámské kabelky" a máme tendenci s sebou tahat zbytečnosti. 

Obecně musí batoh dobře sedět (zkoušením prázdného batohu nic nepoznáte, nechte si ho v obchodě naložit) a odpovídat výletu, na který se chystáme. Určitě si batoh pořádně otestujte a sžijte se s ním dřív, než vyrazíte na velkou akci. Nastavení je otázka zkušenosti a dodržení určitých základních zásad. Celá alchymie balení nákladu se týká rozložení hmotnosti (těžiště co nejblíž těžišti těla) a přístupnosti věcí podle potřeby (kvůli svačině nebo větrovce nechceme přehrabovat celý batoh ode dna)

Pláštěnka na batoh bývá většinou jeho součástí. Počítejte s tím, že ramena a záda se namočí. Důležité věci se hodí balit do nepromokavého obalu. Pončo může řešit zakrytí batohu i s nosičem, ale v náročnějším terénu nebo silném větru se nám bude motat a budeme se v něm víc potit.

osobní zkušenost:

Johny: Boll Quantum 72-92 (recenze zde)

Lucka: Treksport Tatran. Už se bohužel nevyrábí, ale slouží skvěle, vydržel mnoho, na zádech sedí, chybí mi snad jen boční kapsy na lahve


Příruční batůžek 

Do letadla se hodí. Pokud možno co nejmenší, aby po sbalení nepřesahoval velikost kapesníku. Osvědčil se dvacetilitrový nepromokavý vak z Decathlonu, do kterého se akorát tak dá nacpat spacák, aby ve spodní komoře batohu nepromokl. Oceníme ho i na kratší jednodenní výlety, přinesení lahví s vodou i pobalení základních potřeb a dokladů, když velký batoh někde zůstává bez dozoru.


Nepromokavý obal na doklady a další vychytávky jako vaky na oblečení

Na trhu jsou nejrůznější vychytávky. Může se hodit, hezky to vypadá, pomůže organizovat batoh, ale osobně si ve většině případů vystačím s recyklovanou igelitkou nebo zipovacím sáčkem (každopádně rezervní oblečení, elektroniku a spacák je potřeba držet v suchu).


Tělová ledvinka pod oblečení

Do ledvinky schováme doklady a peníze, pokud se pohybujeme po městech, kde se bojíme kapsářů a zlodějíčků. Na samotném treku přírodou jí moc nevyužijeme. 


Spaní


Jak si kdo ustele...

Spánek je důležitý pro odpočinek a regeneraci. V noci nabíráme sílu na další dny pochodu, takže určité pohodlí a tepelný komfort jsou na místě. 


Stan

Chceme pohodlí uvnitř, nebo šetříme každé deko a na noc si klidně pokrčíme nohy? Na delší treky s předpokladem nepříznivého počasí se obecně hodí možnost vaření uvnitř. Stejně tak se chceme vejít dovnitř i s batohy (do předsíňky). Naopak ve stísněných podmínkách oceníme malé vnější rozměry našeho příbytku. Požadavky na systém kotvení a stabilitu ve větru se odvíjí od přírodních podmínek místa, kam se chystáme.


Na sněhu nebo velmi tvrdém povrchu oceníme samonosné konstrukce bez nutnosti dotvořit je kotvením kolíky. Většinou se staví nejdřív ložnice, přes kterou se přehazuje tropiko. Alternativou je kotvení nosné konstrukce k tropiku a ložnice připnutá zevnitř. Takové stany lze většinou nechat spojené a například v dešti stavět najednou bez namočení vnitřní ložnice. Rozdělení tyček, vnitřní ložnice a tropika usnadní balení do batohu, případně je možné i rozdělení mezi účastníky výpravy. Do skupiny se hodí aspoň jedna opravná sada s lepením a záplatami. 


osobní zkušenost:

Pinguin Summit 2 - Není z nejlehčích, ale konstrukce je stabilní i v pořádné vánici a hlavně je plně samonosný. Postavíme ho kdekoliv bez jediného kolíku (což neznamená, že ho proti větru nekotvíme) Do předsíňky se pohodlně vejdou dva batohy a ještě se tam dá vařit. Jen bych se s tím asi netahala na víkendové lezení v Alpách. 


Pokud neneseme stan, máme i další možnosti ochrany před větrem a deštěm. 


Žďárák - bivakovací vak

Slouží spíše pro nouzové přenocování.


Pončo / přístřešek

Některá ponča mají připravená navazovací oka, abychom pomocí trekové hůlky či větví a pár šňůr vytvořili jednoduchý přístřešek. Na rozdíl od žďáráku se v něm nebudeme zapařovat a na dost letních treků může být dostačující zejména, jdeme-li sami. Ve srovnání s plnohodnotným stanem samozřejmě ušetříme dost váhy. 


Houpací síť

Hodí se do teplých destinací kde skoro ani nepotřebujeme spacák. Výhodou je, že na nás nemůže lezoucí hmyz a pokud je síť vybavená i moskytiérou, tak ani ten létající. 


Spacák 

Spacák vybíráme podle předpokládané noční teploty. Je potřeba myslet na to, že v horách se ve dne pečeme na sluníčku, ale se západem slunce teplota rapidně klesá. Výrobci udávají několik teplotních hodnot. Nás zajímá komfortní teplota a to ještě pokud možno s rezervou. Unavení jsme k prochladnutí náchylnější. Někteří výrobci udávají rozdílné teplotní rozmezí pro ženy a pro muže. Pokud ne, ženy si raději přidají rezervu. Péřové spacáky se hodí nejlépe do suchých mrazů. Do vlhkého prostředí zvolíme raději alternativu dutých vláken a umělých materiálů. Existují i povrchové úpravy svrchního materiálu. 

Do batohu většinou dáváme spacák do spodní kapsy. Vyjmutý z obalu se může lépe přizpůsobit tvaru, ale také bychom ho měli chránit před namočením. Přeci jen je to jediné naše útočiště. Doma skladujeme všechny druhy spacáků v rozloženém stavu mimo kompresní vak. Dlouhodobé stlačení zhoršuje izolační vlastnosti přírodních i umělých materiálů. I při sebelepší péči každý spacák časem "slehává" a jeho izolační vlastnosti klesají. 


Karimatka - spací podložka

Karimatka nás izoluje od chladu ze země. Pod naším tělem je spacák zatížený a jeho izolační schopnost výrazně klesá. Tu právě nahrazujeme podložkou, které nás od chladné země izoluje tím, že si v sobě udrží tolik žádaný vzduch. Oblíbené samonafukovací karimatky jsou príma vychytávka do kempu, ale na dlouhé treky se moc nehodí ze dvou důvodů. Vnitřní hmota, která díky své tvarové paměti ono samonafukování zajistí je totiž váha navíc, která tak moc neizoluje. Navíc se stejně musíme účastnit mírným přifouknutím. Součástí balení by měla být opravná sada, kterou nezapomeňte doma.

Lepším řešením jsou karimatky nafukovací. Musíme do nich foukat sami, ale ušetříme váhu i objem bublinkové hmoty uvnitř. Poměr váhy a izolační schopnosti je v podstavě nejlepší z dostupných variant. Ale i tady máme svá "ale". Takovou lehoučkou matračku někde omylem hodíme do šípkového keře a je po ní. Zbytek treku nemáme nic. Nemusí to být nutně útok kaktusů, stačí trochu tvrdší strniště a máme problém. Vzhledem k tepelnému komfortu a náchylnosti na poškození se hodí hlavně pro spaní na sněhu.

Na dlouhou výpravu je i tak ke zvážení aspoň záložní pěnová ("nezničitelná") podložka. Pěnové karimatky jsou jednoduchou klasikou, které nemůžeme moc ublížit, což je právě jejich výhoda pro dlouhé výpravy. Můžeme si vybrat od obyčejných podložek pro teplé dny až po modely z profilované pěny, které zlepšují izolaci od studené země. Karimatky alá "plato na vajíčka" poskytují poměrně slušnou izolaci při rozumné váze i ceně a na rozdíl od nafukovacích jsou velmi odolné. Objemná karimatka se dá většinou připnout zvenku na batoh. Někdy se hodí jí chránit před zbytečným poškozením trnitou vegetací nebo namočením. 


Osobní zkušenost:

Ther-a-rest Z-Lite - poměr váhy a izolace patří mezi nejlepší, i když časem se slehává. 

Na sníh jezdím s Therm-a-rest Neo Air (starší model) - luxusní izolace 6 cm vzduchu a při stanování jen na sněhu se nebojím šípků ani štěrku.


Vaření


Pokud nechceme spoléhat na přípravu jídla pouze na ohni, poneseme si s sebou vlastní zdroj tepla.


Vařič

Mezi nejjednodušší patří vařiče na pevný líh, dřívkové nebo různé vlastní improvizované alternativy. V případě hodně dlouhého pobytu mimo civilizaci se můžou hodit jako nouzové řešení. Nejčastěji se používají vařiče plynové a benzínové.

Plynové vařiče jsou lehčí, čistější a jednodušší na obsluhu. Omezením je, že plynové propan-butanové kartuše nesmí do letadla a na místě může být problém je sehnat. V mrazu potřebujeme jiný poměr propanu a butanu, případně izobutanu, protože butan se při nízkých teplotách přestává odpařovat. Celkově se plynové vařiče hodí spíše na kratší treky a do dostupnějších oblastí. Plynových vařičů existuje mnoho druhů na několik různých typů kartuší. Od nejsubtilnějších modelů až po vysoce výkonné vařiče typu JetBoil s vlastní nádobou a výměníkem. 

Benzínový vařič je těžší, hlučnější a náročnější na obsluhu. Oceníme jeho výkon a možnost koupit benzín téměř kdekoliv (i když někdy pochybné kvality, takže musíme umět vařič i vyčistit). Výhodou benzínu je také snadnější kontrola nad zbývajícím palivem. K zapálení vařiče doporučuji vždy aspoň jednu záložní variantu zapalovač / zápalky / škrtátko chráněné proti vodě a vlhkosti


Osobní zkušenost:

Benzínový vařič Pinguin Pyro


Nádobí

Klasické hliníkové ešusy pomalu vymírají a nahrazují je nejrůznější výrobky z lehkých materiálů pokud možno s nepřilnavou úpravou. Do dvojice si obvykle vystačíme s jednou až dvěma nádobami, složitelnými do sebe a pokličkou. Místo klasické lžíce se dají koupit plastové výrobky v kombinaci s vidličkou, ale osobně se držím lehčí kovové lžíce, kterou považuji za odolnější a případně využitelnou i pro různé nouzovky. Hrníčky a další plastové vychytávky jsou příjemné, ale nejvíc váhy ušetříme, když se bez nich obejdeme úplně. 

Během treku se můžeme těšit, jak nám bude těžké jídlo z batohu ubývat a váha batohu se bude snižovat. V ideálním případě doneseme do civilizace jen hodně malou nouzovou zásobu, která moc neváží. S ubývajícím jídlem přibývají odpadky. Je dobré předem myslet na balení potravin, aby se nám nic nevysypalo do batohu, ale také abychom pak netáhli hromadu obalů, z kterých v horším případě ještě tečou zbytky omáček. Pytel na odpadky se hodí. Jak si rozvrhnout zásoby jídla se budeme věnovat v jiném článku.


Ve druhé části se budeme věnovat tomu, co na sebe a co dalšího s sebou.

OutVer - Outdoor Vertical

Web pro všechny nadšené bláznivé i rozumné, co se věnují, nebo se chtějí začít věnovat outdooru.

Líbí se ti outver.net? Nezmeškej už další novinky!

Napište nám

© 2019 OutVer